Leden 2009

stručnější historie

19. ledna 2009 v 16:19 | Sparta! |  AC sparta praha
AC Sparta Praha
1893 16. listopadu Založení klubu

1934, 1938, 1962, 1990, 1996, 2000, 2004 Sparta - dodavatel reprezentaceSparta povětšinou spolu se Slávií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začalo to už v roce 1934, kdy se stal Oldřich Nejedlý kanonýrem římského MS. O čtyři roky později se ve Francii zúčastnilo světového šampionátu sedm sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý. V roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek a Hašek a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani úspěch českého výběru na EURU v roce 1996 se neobešel bez zástupců Sparty. Stříbro z ME v Anglii přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě, a Pavel Novotný, do Sparty přišel o dva roky později. I další kvalifikace a vystoupení národního týmu na evropských šampionátech byla za účasti sparťanských hráčů. V roce 2000 pomáhali národnímu týmu na EURO v Belgii a Nizozemí sparťané Miroslav Baranek, Tomáš Votava, Vratislav Lokvenc, Milan Fukal, Martin Hašek, Libor Sionko, Jiří Novotný, Petr Gabriel, Jaromír Blažek a tehdy v reprezentačním týmu nepřehlédnutelný talent Tomáš Rosický. V pozdější éře národního týmu, vrcholící bronzovou medailí na EURO v Portugalsku v roce 2004, hráči AC Sparta Praha zanechali nesmazatelnou stopu na všech úspěších týmu. Petr Čech, Zdeněk Grygera, Tomáš Hübschman, Jaroslav Blažek a Karel Poborský přispěli k tomu, že se český fotbal dokázal prezentovat mezi evropskou špičkou v té nejlepší kvalitě. V současnosti je Sparta jedním ze dvou domácích klubů, jejichž hráči oblékají národní dres. Samozřejmostí pak je i to, že Sparta je dodavatelem reprezentantů do národních výběrů mladších věkových kategorií.

1997-2005 Účinkování v UEFA Champions LeagueOd roku 1997 patří Sparta k pravidelným účastníkům UEFA Champions League, nejprestižnější evropské klubové soutěže. Výjimkou byl jen ročník 1998-1999, v němž se sparťané neprokousali přes kvalifikaci, kde podlehli v penaltovém rozstřelu Dynamu Kyjev. Následující tři ročníky ale Sparta každým rokem do Champions League postoupila, v ročnících 1999-2000 a 2001-2002 si dokonce proklestila cestu do osmifinálové fáze. V prvním případě pod vedením trenéra Ivana Haška navíc vyhrála základní skupinu, v osmifinálové skupině pak byla třetí. Nad její síly byla tehdy FC Barcelona, která se v témže roce dostala až do semifinále Champions League. V sezoně 2001-2002 se Sparta dokonce v průběhu soutěže potkala s oběma pozdějšími vítězi obou evropských pohárových soutěží. Pozdější vítěz Poháru UEFA Feyenoord Rotterdam ve skupině UEFA Champions League dvakrát se Spartou prohrál, a proto se dostal do soutěže, v níž nakonec uspěl. V osmifinále pak český mistr okusil sílu Realu Madrid. V sezoně 2002-2003 se Spartě nepodařilo kvalifikovat do základní skupiny, když byla ve 3. předkole vyřazena belgickým Genkem. V sezoně 2003-2004 Sparta poznala sílu dvou italských gigantů, s nimiž svedla vyrovnané partie. Nejprve vítěznou s římským Laziem v základní skupině a poté s milánským AC, přes který se jí nepodařilo dostat do čtvrtfinále. Vystoupení v základní skupině sezony 2004-2005 se Spartě vůbec nevydařilo. S Manchesterem United sehrála sice ve vyprodané Toyota Areně vyrovnaný zápas, ostatní zápasy ale prohrála a skončila na posledním místě.

společná foto

19. ledna 2009 v 16:18 | Sparta! |  AC sparta praha


Tým: A tým

AC Sparta Praha 2008/2009

Horní řada zleva:
Tomáš Stránský (masér), Jiří Kladrubský, Petr Voříšek, Luboš Hušek, Štěpán Kučera, Libor Došek, Marián Had, Ondřej Kušnír, Jan Holenda, Patrik Berger, Nejc Pečnik
Prostřední řada zleva: MUDr. Václav Čermák (lékař), Jiří Novák (kustod), Martin Zeman, Jiří Jeslínek, Daniel Kolář, Václav Kadlec, Matúš Kozáčik, Kamil Vacek, Bony Wilfried, Ondřej Kúdela, Jan Krob, Vít Zelenka (fyzioterapeut), David Matěka (kustod)
Dolní řada zleva: Tomáš Grigar, Michal Kadlec, Marek Kulič, Miroslav Matušovič, Horst Siegl (asistent trenéra), Vítězslav Lavička (hlavní trenér), Michal Zach (asistent trenéra), Jan Stejskal (trenér brankářů), Tomáš Řepka, Miroslav Slepička, Karol Kisel, Jaromír Blažek

Tomáš Řepka

19. ledna 2009 v 16:12 | Sparta! |  Obránci

Tomáš Řepka 2

Základní údaje

datum narození:2. 1. 1974číslo dresu:2
místo narození:Slavičín (u Zlína)post:obránce
váha (kg):84výška (cm):183
země:Česká republika

Charakteristika

Tvrdý obránce přišel do Sparty dvakrát. Poprvé jako mladík z Baníku Ostrava a vypracoval se v důrazného beka, kterého koupila italská Fiorentina. Podruhé se do Sparty vrátil po osmi letech v lednu 2006. Přišel jako největší osobnost ligy. Vynikající hlavičkář ze středu obrany spolehlivě diriguje letenskou defenzivu.
Tomáš Řepka

Předchozí kluby

TJ Brumov, FC Zlín, FC Baník Ostrava, AC Sparta Praha, Fiorentina ACF (Itálie - Serie A), West Ham United (Anglie - Premier League)

Statistika

Starty za Spartu celkem/v lize:63/30Starty za ČR "A":0
Starty v lize:30Branky za ČR "A":0
Branky za Spartu celkem/v lize:1/0Premiéra za ČR "A":
Branky v lize celkem:0Starty "21":0
Premiéra ve Spartě:Branky "21":0

Statistika aktuální sezóny

StartyBrankyŽluté kartyČervené karty
I. Gambrinus liga:17080
Pohár UEFA:6110
Pohár ČMFS:3000
Příprava:16010
Celkem:421100

Jaromír Blažek

18. ledna 2009 v 20:12 | Sparta! |  Bránkáři

Jaromír Blažek 29

Základní údaje

datum narození:29. 12. 1972číslo dresu:29
místo narození:Brnopost:brankář
váha (kg):88výška (cm):189
země:Česká republika

Charakteristika

Dynamický brankář patřil vždy k největším českým talentům mezi tyčemi, ovšem jeho kvality se začaly výrazně projevovat během jeho angažmá v Bohemians Praha. Spolehlivý gólman bez výrazných slabin patří mezi nejzkušenější hráče současného kádru. Je už tradičním členem úspěšné reprezentace, s níž se dvakrát podíval na mistrovství Evropy a v roce 2004 dokonce vybojoval bronzové medaile. V roce 2006 se zúčastnil mistrovství Světa v Německu.
Jaromír Blažek

Předchozí kluby

Příbram, Sparta, Bohemians Praha, Slavia Praha, Viktoria Žižkov, Č. Budějovice, Blansko

Statistika

Starty za Spartu celkem/v lize:271/157Starty za ČR "A":10
Starty v lize:328Branky za ČR "A":0
Branky za Spartu celkem/v lize:0/0Premiéra za ČR "A":29. 3. 2000
Branky v lize celkem:0Starty "21":3
Premiéra ve Spartě:2000Branky "21":0

Statistika aktuální sezóny

StartyBrankyŽluté kartyČervené karty
I. Gambrinus liga:20000
Pohár UEFA:5000
Pohár ČMFS:2000
Příprava:9000
Celkem:36000

matuš kozáčik

18. ledna 2009 v 20:10 | Sparta! |  Bránkáři
datum narození:27. 12. 1983číslo dresu:24
místo narození:-post:brankář
váha (kg):91výška (cm):193
země:Slovensko

Charakteristika

Talentovaný brankář, který se prosadil také do kádru slovenské reprezentace. Výborný především na čáře a při vybíhání, mezi jeho přednosti patří také sbírání centrovaných míčů a dirigování spoluhráčů před sebou. Ve Spartě začal na pozici trojky a loňskou sezonu odchytal především za rezervní B-tým, kterému spolehlivými výkony pomohl k postupu do druhé ligy. V letošní přípravě dostal i díky neštastnému zranění Jaromíra Blažka šanci, kterou zatím bezezbytku využívá. V úvodu sezony předvádí skvělé výkony a stal se po ročním čekání sparťanskou jedničkou.

Předchozí kluby

Dolný Kubín, FC Košice, SK Slavia Praha

Statistika


Starty za Spartu celkem/v lize:18/9Starty za ČR "A":1
Starty v lize:9Branky za ČR "A":0
Branky za Spartu celkem/v lize:0/0Premiéra za ČR "A":
Branky v lize celkem:0Starty "21":0
Premiéra ve Spartě:Branky "21":0

Statistika aktuální sezóny



StartyBrankyŽluté kartyČervené karty
Gambrinus liga:9000
Liga mistrů:4000
Pohár UEFA:1000
Pohár ČMFS:0000
Příprava:4000
Celkem:18000

Fotbalové centrum Strahov

18. ledna 2009 v 20:04 | Sparta! |  AC sparta praha

Informace o projektu

Investor:
AC Sparta Praha fotbal, a.s.
Sdružení fotbalového klubu AC Sparta Praha, obč. sdružení
Projektant:
venkovní plochy, celkové řešení: AG STUDIO a.s.
objekt šaten a provozně-technického zázemí, celkové řešení: STUDIO AM, s r.o.
Dodavatelé:
venkovní plochy: Stavby silnic a železnic, a. s.
objekt šaten a provozně-technického zázemí: Interma, akciová společnost, ve spolupráci s INSKY spol. s r.o.
Technický dozor investora:
Ing. Roman Krásný, stavební kancelář

Fotbalové centrum nabízí:

8 fotbalových hřišť ( 2 s umělým povrchem Monoslide 2050 / Megagrass 2050 a 6 s přírodním trávníkem),
hřiště s přírodním trávníkem splňující licenční podmínky ČMFS pro pořádání soutěžních utkání,
umělé osvětlení o síle 200/400 luxů umožňuje při celoročním provozu špičkovou kvalitu tréninkového procesu i v pozdních večerních hodinách,
zavlažovací systém Falcon s kapacitou 24 postřikovačů na každém hřišti zajišťuje vynikající stav povrchu travnatých hřišť po celý rok,
dvoupodlažní provozní objekt tvoří špičkové zázemí pro zápasy i tréninkový proces:
  • 18 moderních šaten se sociálním zařízením a sprchami,
  • 3 šatny pro rozhodčí,
  • rehabilitace, ošetřovna,
  • posilovna,
  • videosál, přednášková místnost s kapacitou 35 míst,
  • 2 restaurace:
    • přízemí: restaurace/bar s celodenním provozem a s kapacitou 60 míst
    • 1. patro: restaurace/bar s terasou a univerzálním využitím pro školení, jednání a VIP catering s kapacitou 60 míst, připojení na internet, k dispozici dataprojektor, plátno, LCD monitor, ozvučení.
  • ubytovací kapacita ve standardu garni (**) - 20 lůžek na dvou a třílůžkových pokojích se sociálním zařízením na pokoji,
  • provoz a údržba centra.
venkovní parkoviště s ostrahou pro 100 vozidel a 10 autobusů.

Co možná nevíte o Strahovu

Největší stadion světa, rozloha větší než 6 hektarů, kapacita míst 200 tisíc diváků. Stadion je zapsaný i v Guinnesově knize rekordů.
Místo, které začalo vznikat už ve 30. letech, sloužilo sokolským sletům a spartakiádám. Na pískové hřiště se vešlo až 14 tisíc cvičenců. Bylo zde přesně 13 824 vytyčených značek.
Světovým unikátem byly reproduktory zapuštěné přímo do plochy cvičiště. Slavná Brána borců se naposledy zavřela v červenci 1994 za Sokoly.
Sparta na Strahově během jediného roku postavila fotbalové centrum pro všechna svá mládežnická mužstva: šest travnatých ploch, k tomu dvě hřiště s umělou trávou.
Fotbalové centrum AC Sparta Praha bude sloužit především mládeži, dále pak druholigové letenské rezervě, ženskému fotbalu a Staré gardě. Dohromady jej využije dvacet týmů, které díky investici do umělého osvětlení mohou trénovat i v pozdních odpoledních a večerních hodinách.

Technické parametry areálu

6x hřiště standardních rozměrů s přírodním trávníkem40 161 m2
1x hřiště standardních rozměrů s umělým trávníkem Polytan-Megagrass7 96 m2
1x hřiště pro minikopanou s umělým povrchem4 232 m2
automatický závlahový systém, počet výsuvných trysek144 ks
stožáry umělého osvětlení všech hracích ploch25 ks
zemní práce57 000 m3
opěrné zdi1 100 m
kanalizace1 200 m
drenážní potrubí9 210 m
odvodňovací žlaby Aco-drine1 300 m
dvoupodlažní objekt se šatnami, provozně-technickým zázemím a restauracemi pro veřejnost o celkové podlahové výměře2 525 m


Řekli o fotbalovém centru AC Sparta Praha

Petr Čech - brankář Chelsea a bývalá hvězda AC Sparta Praha:
"Je to perfektní areál. Všechny špičkové kluby mají akademii, kde vychovávají svoji mládež. Je dobře, že Sparta drží krok s Evropou."
JUDr. Petra Buzková - ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
"Vítám realizaci tréninkového centra a jsem ráda, že úřad, který řídím, podal v této věci pomocnou ruku."
MUDr. Pavel Bém - primátor hlavního města Prahy:
"Mít v Praze areál srovnatelný svými parametry s tím nejlepším na světě je radostí jak pro město, tak především pro ty, kteří jsou naší budoucností, tedy mládež."
Fotbalové centrum AC Sparta Praha bylo slavnostně otevřeno 23. října 2003.
Celkové náklady na stavbu: 256 mil. Kč
Zahájení stavby: srpen 2002
Dokončení stavby: říjen 2003

O Spartě

18. ledna 2009 v 20:01 | Sparta! |  AC sparta praha

AC Sparta Praha fotbal, a. s.

AC Sparta Praha je dlouhodobě nejvýznamnějším a na sportovním poli nejúspěšnějším klubem českého fotbalu. Za více než 110 let své existence zaznamenal úspěchy v domácích soutěžích, stejně jako i na mezinárodní fotbalové scéně. V novodobé historii České republiky patří Spartě jednoznačné prvenství v umístění v domácí ligové soutěži (10 titulů mistra České republiky), pravidelně také reprezentuje český fotbal v soutěžích UEFA (UEFA Champions League a UEFA Cup), ve kterých také dosáhla řady úspěchů. V sezoně 2006/2007 AC Sparta Praha získala již 34. titul mistra české ligy. V ročníku 2007/2008 vyhráli sparťané již potřetí v řadě Pohár ČMFS.
Vlastníkem klubu je finanční skupina J&T.
Rok založení1893
Klubové barvymodrá žlutá červená

Představenstvo

JUDr. Daniel Křetínskýpředseda představenstva
Ing. Dušan Svobodamístopředseda představenstva
Ing. Jakub Hlavica, MBAčlen představenstva
Ing. Michal Viktorinčlen představenstva

Dozorčí rada

Mgr. Jana Fráňová
Ing. Přemysl Beneš
Ing. Dušan Palcr
Mgr. Marek Spurný
JUDr. Josef Prask
Antonín Kříž

Management

Jozef Chovanecgenerální sportovní manažer
Ing. Jakub Hlavica, MBAfinanční ředitel
Ing. Michal Viktorinobchodní a marketingový ředitel
Jakub Otavapersonální ředitel

Oddělení

Mgr. Ondřej Kasíkředitel komunikace
Ing. Marcela Bednarčíkovávedoucí oddělení marketing
Jan Slabahlavní účetní
Mgr. Martin Procházkaprávník
Ing. Rudolf Baťamezinárodní sekretář
Antonín Křížúsek technické správy stadionu AXA Arena
Oldřich Rottúsek technické správy fotbalového centra mládeže
Mirzade Moulaviovámerchandising
Mgr. Tomáš Křivdaproject manager
Marta Polívkovásekretariát klubu
Václav Borečekarchiv

sponzoři

18. ledna 2009 v 19:26 | Sparta! |  HC Sparta Praha

Generální partner

Partner klubu

Partner arény

Partner klubu

Hlavní partneři

Partner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubu

Partneři

Partneři mládežnického hokeje

Partner klubuPartner klubuPartner klubu

Mediální partneři

Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu

Další partneři

Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubuPartner klubuPartner klubuPartner klubu
Partner klubu

Provozní řád

18. ledna 2009 v 19:22 | Sparta! |  HC Sparta Praha
Vstupem do budovy Za elektrárnou 419, Praha 7 (dále jen "TESLA Aréna"), jejímž nájemcem a provozovatelem je společnost HC Sparta Praha, a.s., IČ: 61860875 (dále jen "HC Sparta"), na základě zakoupené vstupenky vstupující osoba (dále jen "návštěvník") akceptuje a zavazuje se dodržovat následující provozní řád TESLA Areny:
1. Návštěvník je povinen dodržovat pokyny HC Sparta, zejména jejích pořadatelů a pořádkové služby. HC Sparta je oprávněna v případě neuposlechnutí pokynů návštěvníka z TESLA Areny bez práva na vrácení vstupného vykázat.
2. Na požádání pořadatele, je návštěvník povinen se prokázat platnou vstupenkou.
3. Vstupenka opravňuje návštěvníky sledovat dění na ploše pouze v sektoru, pro který je vstupenka určena.
4. HC Sparta si vyhrazuje právo provádět při vstupu do TESLA Areny bezpečnostní prohlídky. V odůvodněných případech je HC Sparta oprávněna tyto prohlídky provádět i uvnitř TESLA Areny. Návštěvník je povinen tyto prohlídky strpět. V případě odmítnutí je HC Sparta oprávněna návštěvníka z TESLA Areny bez práva na vrácení vstupného vykázat.
5. Je zakázáno vnášet do TESLA Areny plastové a skleněné lahve, plechovky, alkohol (v souladu se zákonem č. 379/2005 Sb.), jiné toxické látky a jakékoliv nebezpečné předměty (např. pyrotechniku, tyče, zbraně apod.). Nebezpečnost předmětu je oprávněna posoudit HC Sparta. V prostoru TESLA Areny je zakázáno kouřit.
6. Účast ve rvačce, napadení pořadatele či jiného návštěvníka, rasově motivované skandování, maskování či zakrývání vlastní identity, vhazování jakýchkoliv předmětů na ledovou plochu či do jiných prostorů TESLA Areny a jiné chování v rozporu s právními předpisy nebo zásadami slušného chování je důvodem k okamžitému vykázání návštěvníka z TESLA Areny bez práva na vrácení vstupného. HC Sparta je oprávněna v takovém případě rovněž požadovat plnou náhradu veškeré vzniklé škody včetně ušlého zisku (v důsledku udělení pokuty, přeložení zápasu atd.)
7. Náhrada veškerých škod způsobených návštěvníkem bude vymáhána podle platných právních předpisů ČR.
8. Návštěvník svým vstupem do TESLA Areny uděluje svůj výslovný souhlas s tím, že fotografie, filmy nebo videozáznamy s jeho osobou, které budou pořízeny v průběhu jeho přítomnosti v TESLA Arene prostřednictvím jakékoliv technické metody, smějí být použity dle uvážení HC Sparta, a to bez jakéhokoliv nároku návštěvníka na náhradu a bez časového nebo prostorového omezení. Návštěvník souhlasí, že tyto fotografie, filmy nebo videozáznamy mohou být bez nároků na náhradu vysílány vnitřní projekcí v TESLA Arene.
9. Návštěvník bere na vědomí, že TESLA Arena , včetně hlediště, byla řádně zkolaudovaná pro provozování sportovních utkání. Návštěvník akceptuje, že se sportovních utkání v TESLA Arene účastní na své vlastní nebezpečí. Jakékoliv nároky za zranění návštěvníka předměty pocházejícími z ledové plochy jsou vyloučeny, ledaže se jedná o úmyslné napadení návštěvníka.
10. HC Sparta si vyhrazuje právo nevpustit do TESLA Areny návštěvníky, kteří jsou pod vlivem alkoholu či omamných nebo psychotropních látek a dále vyvést z prostorů TESLA Areny bez nároku na vrácení vstupného takové návštěvníky, kteří se pod vliv alkoholu či omamných nebo psychotropních látek dostanou v prostorách TESLA Areny. HC Sparta si dále vyhrazuje právo nevpustit do TESLA Areny takové návštěvníky, u kterých vznikne důvodné podezření, že se v prostorech TESLA Arény dopustí některého z jednání popsaných v bodě 6. tohoto provozního řádu, jiné výtržnosti, či jiného obdobného závažného jednání proti jiným návštěvníkům či veřejnému pořádku nebo jiného jednání v rozporu s právními předpisy či dobrými mravy.
11. V TESLA Arene je zakázáno fotografování a filmování. Součástí sportovních utkání není vnitřní projekce v TESLA Arene, která má doprovodný charakter. HC Sparta si vyhrazuje právo tuto vnitřní projekci neuskutečnit. Zákaz se nevztahuje na hokejová utkání.
12. V případě evakuace je návštěvník povinen dodržovat evakuační řád a řídit se pokyny HC Sparta.
13. Návštěvník je povinen odkládat věci pouze na vyhrazených místech. HC Sparta neodpovídá za ztrátu věcí či peněz mimo místa vyhrazená k odkládání či úschově věcí.
14. Návštěvník je povinen ohlásit HC Sparta okamžitě veškeré ztráty či odcizení svého majetku a veškerá utrpěná zranění.
Tento provozní řád nabývá platnosti a účinnosti dnem 15. března 2007.
HC Sparta a. s.
Jaroslav KořínekIng. Ladislav Pátek
Vedoucí provozního odděleníFinanční a provozní ředitel

Dopravní spojení-na stadion

18. ledna 2009 v 19:18 | Sparta! |  HC Sparta Praha
Nejednoduší a nejrychlejší spojení do holešovické arény je použitím linek Dopravního podniku hlavního města Prahy. TESLA Arena se nachází cca 5-10 minut chůze od metra trasy C - Nádraží Holešovice a u tramvajové zastávky Výstaviště.

Spojení metrem

  • Trasa C: Ze směru Letňany (5 stanic) nebo ze směru Háje (14 stanic) - výstup Nádraží Holešovice
  • Trasa B: Ze směru Zličín nebo ze směru Černý most - přestup Florenc na trasu C směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice (2 stanice)
  • Trasa A: Ze směru Dejvická nebo ze směru Depo Hostivař - přestup Muzeum na trasu C směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice (4 stanice)

Spojení tramvají

Pro řadu fanoušků je výhodné cestovat na zápasy hokejové Sparty pražskými tramvajemi. 50 metrů od TESLA Areny je tramvajová zastávka Výstaviště. Zastávku protínají tyto linky - 5, 12, 14, 15, 17 (může se v budoucnu změnit). Jízdní řády těchto linek najdete zde na portálu Dopravního podniku. Upozorňujeme na omezení tramvajového provozu z Dejvic přes Letnou kvůli výstavbě tunelu.

Doprava autem

Na území Prahy 7 je velmi přetížená doprava, nyní navíc zkomplikovaná stavebními pracemi na Letné. Kolem TESLA Areny jsou časté zácpy a to zejména v době výstav a atraktivních utkání. Fanouškům tedy doporučujeme vyjet s dostatečným časovým předstihem nebo auto nechat na záchytných parkovištích (P+R) u metra či vlakové zastávky na okraji města. V době utkání je možné zaparkovat auto před arénou za cenu 50,- Kč, ale kapacita je omezená a čekací doby výjezdu při atraktivních utkáních mohou být zdlouhavé. Okolí holešovické arény patří do zóny placeného parkování. Našim fanouškům tedy spíše doporučujeme cestovat na utkání metrem, kdy je navíc takřka 100% garance toho, že se dostanete na utkání včas.
K zaparkování aut doporučujeme využít záchytných parkovišt P+R u stanic metra nebo vlakových stanic:
  • Trasa A - Depo Hostivař, Skalka
  • Trasa B - Zličín, Nové Butovice, Rajská zahrada, Černý Most, Palmovka
  • Trasa C - Opatov, Chodov, Ládví, Letňany
  • Vlak: Radotín (poté vlakem ČD nebo autobusem na stanici metra B Smíchovské nádraží nebo vlakem na Masarykovo nádraží), Běchovice (poté vlakem ČD na Masarykovo nádraží)

Ceník parkovného P+R

  • držitelé předplatních jízdenek PID pro pásmo P+0, nebo uživatelé, kteří mají právo na bezplatnou přepravu v pásmech P+0, si zakoupí pouze parkovací lístek pro automobil - 10,-
  • bez držení předplatné jízdenky PID pro pásmo P+0 - přestupní zpáteční plnocenná jízdenka v souvislosti s parkováním na parkovišti P+R - 40,-
  • bez držení předplatné jízdenky PID pro pásmo P+0 - jednodenní plnocennou jízdenku platnou v souvislosti s parkováním na parkovištích P+R v den zakoupení do ukončení denního provozu parkoviště - 80,-
Parkoviště se uzavírají v 01:00 hod. V případě, že si nevyzvednete automobil, zaplatí řidič částku 100,-.

Příjezd do Prahy vlakem či autobusem

Pro fanoušky hostujících týmů a pro mimopražské fanoušky ještě uvádíme základní informace o dopravě vlakem. Jízdní řády naleznete na www.idos.cz
  • Hlavní nádraží (vlak): Nachází se na lince C - směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice
  • Nádraží Holešovice (vlak a bus): 5-10 minut pěšky od Arény nebo jedna stanice tramvají
  • Nádraží Smíchov (vlak a bus): Nachází se na lince B - směr Černý Most - přestup Florenc - směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice
  • Nádraží Bubny (vlak): Nachází se mezi stanicemi metra C Vltavská a Nádraží Holešovice, z nádraží 5 minut pěšky do Arény
  • Masarykovo nádraží (vlak): Nachází se poblíž stanic metra B Náměstí Republiky (směr Florenc) a C Florenc (směr Letňany)
  • Florenc (bus): Nachází se na lince C - směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice.
  • Černý most a Zličín (bus): Nachází se u konečných stanic linky B - směr centrum - přestup Florenc - směr Letňany - výstup Nádraží Holešovice

TESLA ARENA

18. ledna 2009 v 19:13 | Sparta! |  HC Sparta Praha

Tesla Arena

Domácí stánek Sparty je multifunkční arénou, která může být během několika málo hodin přeměněna z extraligového zimního stadiónu na koncertní sál, prezentační plochu, sportovní areál, sál s molem pro pořádání módních přehlídek, párty nebo setkání několika tisícovek lidí.


Technické údaje
Rozměr kluziště:29 x 60 m
Využitelná výška haly:14m, světelný most 12 m, kostka 8 m
Kapacita haly:
Lední hokej:10350 míst (bez V.I.P. prostor), 1300 míst stání
Koncert:8000 míst (bez V.I.P. prostor, bez plochy)
Plocha k stání:až 5000 (podle umístění pódia)
Plocha k sezení:až 1600 (podle umístění pódia)

Adresa TESLA ARENY
Za elektrárnou 419/1
170 00 Praha-Bubeneč
GPS souřadnice: 50°6'23.312"N, 14°26'0.023"E

Historie Haly

18. ledna 2009 v 19:10 | Sparta! |  HC Sparta Praha
V r. 1907 byl postaven "Strojnický palác" ve Stromovce v Praze, kde se konaly výstavy a veletrhy. Tato tradice se konala i za první republiky pod názvem "Pražské vzorkové veletrhy", jež měly velký mezinárodní význam a konaly se každý rok.
Po skončení druhé světové války v květnu 1945 se veletrhy konaly ještě v r. 1946 a 1947. Poté byly přestěhovány do Brna. V Praze na "Výstavišti" zely prázdnotou velké budovy, které léta nebyly využity.
Usnesení vlády ze dne 2.12.1952 k rozvoji tělesné výchovy a sportu nově ustanovenému "Státnímu výboru pro tělovýchovu a sport" bylo uloženo zajistit projektovou a rozpočtovou dokumentaci a připravenost úprav "Strojnického paláce" na Starém Výstavišti v Praze, kde se také započalo s výstavbou a přestavbou.
V r. 1954 byly práce na Sportovní hale přerušeny, a to vzhledem k velkým finančním nákladům.
Teprve na podzim r. 1958 byly práce znovu zahájeny a realizovány poslední navržené varianty k rekonstrukci ocelové konstrukce původní haly s využitím 6ti rámových sloupů starého objektu, aby tak bylo dosaženo vysoké technické úrovně a využití dosavadních investic.
Původní objekt se skládal ze tří lodí, z nichž prostřední loď pro ledovou plochu byla nejvhodnější, neb měla rozměry 60 x 96 metrů, a výšku 28 metrů. Osvětlovací most se stal součástí nové haly o váze 30 tun. Konstrukci navrhl ing. Holubec z podniku AVIA Letňany.
Poprvé byla sportovní hala ČSTV otevřena 7. března 1962 pro lední revue čs. krasobruslařského souboru. Dne 14. Března 1962 již probíhalo v hale Mistrovství světa v krasobruslení. Poté již ve Sportovní hale probíhala hokejová utkání Sparty, která hrála I. ligu a v hale byla již nastěhována.
Hlediště ve Sportovní hale má kapacitu 14.080 míst k sezení. Na r. 1978 bylo Československo pověřeno Mezinárodní federací, uspořádáním Mistrovství světa v ledním hokeji. Podmínkou však byly dvě ledové plochy, vzájemně propojené.
Čs. Svaz ledního hokeje, ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy začal stavět druhou ledovou plochu propojenou se Sportovní halou tunelem. Čs. svaz ledního hokeje měl v té době své kanceláře na ČSTV, jež sídlilo v Praze 1, Na Poříčí 12.
Aby Čs. svaz ledního hokeje nebyl organizačně odříznut od Mistrovství světa, vybudoval kanceláře přistavěné ke Sportovní hale, kde nyní úřaduje nejen Český Svaz Ledního Hokeje, ale i Sparta. Současně byla postavena i restaurace.
SPARTA byla ve Sportovní hale v podnájmu za souhlasu ČSTV, dle smlouvy uzavřené mezi Spartou a Sportovní halou. Problém byl v tom, že se často stávalo, že Sportovní hala byla často vyblokována pro atraktivní podnik, který přinášel zisk ČSTV.
A tak se stalo, že Sparta musela hráti svá ligová utkání na Štvanici, včetně tréninků (než byla druhá ledová plocha). Tato situace postihla i mládežnická družstva, která dojížděla v Praze na Štvanici, Nikolajku, ale i mimo Prahu, a to do Popovic, Kralup a Mělníka.
V r. 1990 již Sparta mohla jednat s Magistrátem Hl. M. Prahy a po řadě setkáních se hokejová Sparta konečně dočkala a od Magistrátu dostala Sportovní halu do užívání na dobu 30 let. Po dlouhých letech tak Sparta získala opravdu své domácí prostředí, ve kterém bude usilovat o dobrou reprezentaci hl. m. Prahy. Sparta také investuje nemálé částky do vylepšení stávajícího stavu Sportovní haly, protože chce, aby se diváci, kteří sem přicházejí za sportem i za kulturou cítili dobře.

Vladimír Zábrodský - Hokejový génius s šálou

18. ledna 2009 v 18:51 | Sparta! |  All star tým (hc)
Na Štvanici, na které vyrůstaly naše první hokejové hvězdy, to neměl daleko. Vždyť se narodil jen co by pukem či tenisovým míčkem dohodil o pár desítek metrů dál, v hranaté budově štvanické porodnice, sedmého března 1923. Šťastný je nejen otec Oldřich, ale také matka Olga Nikitina, pocházející až ze vzdálené Sibiře, konkrétně z Tomské oblasti. Rodiče se seznámili při taneční zábavě, když Zábrodský senior bojoval jako armádní důstojník v Rusku proti bolševikům. A Zábrodský junior je od malička veden k aktivnímu pohybu. Bruslit začíná v pěti letech, s hokejkou si rozumí od sedmi a když je mu devět, obléká dres pražského LTC. "V té době jsme se přestěhovali na Letnou a můj tatínek působil ve výboru LTC. A já už jako žák střídavě hrál hokej a tenis," vzpomíná legendární útočník a s úsměvem dodává, že v dětství tlouklo jeho srdce pro zcela jiný klub. "Na tenisových kurtech byla tribuna, ze které jsme se dívali na Slavii a já ji moc fandil. Pak jsem bojoval za LTC. Když ale po válce opanovali zemi komunisté a můj tým čekala postupná likvidace, přestoupil jsem do Sparty a dnes už se cítím jako Sparťan. I když nejvíce ze všeho se s ohledem na svůj věk cítím jako dědeček!"
Slavný spisovatel Ota Pavel oceňoval u urostlého kanonýra přezdívaného Vovka příkladnou životosprávu. Nejedl knedlíky, ale zeleninu, a zároveň den co den zakousl dvě jablka. Stejně tak nekouřil ani nepil a skleničku vína si dal jen výjimečně. Muselo se jednat o něco mimořádného. Například o oslavu narození dvou synů. Naopak pověstná byla jeho vášeň pro karetní hry. Ovšem zdaleka největším konkurentem hokeje se stává zábava gentlemanů, tenis. Však nás v něm s úspěchem reprezentoval ve třech ročnících Davisova poháru v letech 1948, 1955 a 1956. Diváci i spoluhráči o něm říkali, že je trochu lotr, ale zároveň hokejový génius. A velký šéf. Však mu tak i říkají. Nakonec se stává nejrozporuplnější postavou reprezentačního týmu, kterému se v poválečném období podařilo vybojovat dva tituly mistrů světa. Když ale obhájcům zlatých medailí není umožněno odcestovat v roce 1950 na další šampionát, dojde k incidentu, na jehož základě je ve vykonstruovaném procesu velezrady jádro národního mužstva uvězněno. S výjimkou kapitána Zábrodského! Ten nefiguruje mezi obžalovanými, neskončí ve vyšetřovací vazbě a padá na něj dodnes neobjasněný stín podezření ze spolupráce s komunistickým režimem, který ale tvrdošíjně odmítá… Krátce po procesu a rozprášení úspěšného reprezentačního mužstva mění Vladimír Zábrodský oddílové barvy a šokuje sportovní veřejnost tím, že se stává posilou pražského Sparty. Tehdy Sokola Bratrství, usilujícího o návrat mezi tuzemskou elitu po sestupu z nejvyšší soutěže. Nejdříve musí vyřešit relativně malichernou záležitost s číslem oblíbeného dresu a poté věc podstatnější, jak usměrnit rozklížený kolektiv a získat si respekt. "S desítkou hrál Cee a nechtěl se ji vzdát, tak jsem si vybral patnáctku. Než jsem do Sparty přišel, říkalo se o mužstvu, že je velmi náladové. Byli tam dobří hráči, ale možná právě i pro tu náladovost spadli do divize. Na to, co jsem jim říkal, však reagovali dobře, a to přesto, že většina z nich byla starší než já. Společná řeč se vyplatila. Hned jsme se vrátili do elitní soutěže a vzápětí vyhráli dva tituly."
V kolonce civilní povolání má Zábrodský uvedeno, že prodává zeleninu, i když jen z kanceláře. Hlavním zaměstnáním je hokej, a způsob, jakým se pod jeho vedením kádr zformuje a přes noc promění v nejsilnější tým v zemi, je neuvěřitelný. Finálový turnaj na jaře 1953 přitom ve funkci hrajícího trenéra absolvuje s nevyléčeným zraněním a v utkání s Chomutovem z nouze zaskakuje v obraně. Ve třiceti letech dozrává do životní formy. Pokud soukromé statistiky nelžou, nastoupil za Spartu během devíti sezón do 168 ligových utkání a nastřílel 226 branek! "Měl jsem dobrou zejména bekhendovou střelu. Dnes už tolik hráčů, schopných přesně zakončit útočnou akci bekhendem nevidíte, protože mají příliš zahnuté hole. Za našich časů jsme si je připravovali sami a byla to práce na celé odpoledne." Celkem třikrát se během sparťanského angažmá stává králem ligových kanonýrů a završí tak počet individuálních triumfů v této kategorii na šest. Občas je mu sice vytýkána malá bojovnost, opatrnost v situacích, při nichž srší jiskry. A mnohdy jistá sobeckost. Jeho instinkt a předvídavost však nemají konkurenci. Je chytrým taktikem, možná i s ohledem na zmiňovanou vášeň pro mariáš. Zpočátku hraje s křídly Kusem a Veckem, později s Pospíšilem a Janem Hanzlem. A nakonec si i ve Spartě krátce zaútočí s bývalými reprezentačními parťáky, z komunistického žaláře po dlouhé době a přesto předčasně propuštěnými Roziňákem a Konopáskem.
V konkurenci protěžovaných vojenských a policejních týmů je nejvyššími místy přehlížená Sparta u diváků nesmírně populární. A hráči mají i mimo led chuť na legrácky. "Naše utkání bývala pravidelně vyprodána a vládla na nich krásná atmosféra. Fanoušci se častovali průpovídkami, hecovali se. A vlastně nás motivovali. Přitom se hrálo zadarmo, chodilo se do zaměstnání a protože zimní stadión na Štvanici byl permanentně vytížený, trénovat jsme mohli většinou až po večerech kolem dvaadvacáté hodiny. Kvůli tomu všemu jsme ale měli větší radost ze hry. Ve Spartě byla totiž pořád legrace. Kluci vymýšleli divadlo a naší oblíbenou štací býval Est bar v hotelu Esplanade, kde mi kapelník půjčoval housle." Neodmyslitelným módním doplňkem je pro Zábrodského ručník přehozený kolem krku. Tvrdí však, že se nejednalo o frajeřinu, ale o praktickou potřebu být stále v teple. "Měl jsem tvrdší šíji a ručníkem jsem si ji chránil, abych nenastydnul."
Po aféře kolem zmanipulovaných zápasů zařazených na tiket Stazky je Vladimír Zábrodský v roce 1960 definitivně vyeliminován ze soupisky národního mužstva a kariéra v nejvyšší soutěži je také u konce. Po vyhnanství v ostravských dolech se o tři roky později vrací do Prahy a dvě sezóny vypomáhá v Bohemians. To je labutí píseň v socialistickém Československu. V létě 1965 se s rodinou nevrátil ze zahraniční dovolené a od té doby žije ve Švédsku. Světový i tuzemský hokej však nezapomněl. Nejdříve byl zařazen do Síně slávy mezinárodní hokejové federace IIHF, v rámci oslav 100 let od založení Sparty také do jejího historického týmu hvězd.

Jiří Hrdina - Chemie fungovala příliš krátce

18. ledna 2009 v 18:51 | Sparta! |  All star tým (hc)
Začínal v šesti letech v dresu mladoboleslavské Autoškody pod trenérem Folprechtem. Jak je uvedeno v jednom ze zažloutlých novinových výstřižků, ten ho zkrotil po stránce fyzické, ale také morální natolik, aby z něj vychoval skvělého hokejistu. Zpočátku totiž Jirka dělal přestupky, které trenér trestal a tím mu pomohl uvědomit si, co je v životě sportovce důležitější. A tak když na soustředění ve Vysokých Tatrách přetáhl večerku, bez milosti ho poslal zpátky domů. "Myslím, že jsem ve skutečnosti nebyl problémový hráč. Jen jsem měl na věci svůj názor a snažil se ho prosadit. Naštěstí jsem se potkal s výtečnými trenéry, především s panem Wohlem a Horešovským, se kterými se dalo dohodnout. A čím jsem byl starší, tím víc jsem v podobných diskuzích tlumočil názor celého mužstva," vzpomíná Jiří Hrdina, jehož z druholigové Mladé Boleslavi, kde se 5. ledna 1958 narodil, přetáhli do Sparty sekretář Hoňa Císařovský společně s vedoucím mužstva Mílou Hofmanem. Stalo se před startem sezóny 1977/78. V letní přípravě na Nikolajce mu pak hodně pomohl Kochta. Hrdinův velký vzor, kterému dělal pravé křídlo i ve svém prvním ligovém utkání, v němž záhy oslavil premiérový gól kariéry. "Třetím do útoku byl Kalivoda, záda nám kryli Kuneš s Pavlíkem, a po sedmi minutách se mi podařilo prostřelit vítkovického Podešvu. Psychicky mi to pomohlo. Já sice uměl dávat góly, ale věděl jsem, že skok z druhé ligy do Sparty bude obrovský, a tímto jsem se přesvědčil, že na celostátní ligu mám, že zvládnu její nasazení a že mi to půjde. Ještě v první čtvtině soutěže jsem vstřelil jedinou a rozhodující branku v utkání s jihlavskou Duklou. Pak už jsem toho mnoho neodehrál, trenéra Bukače jsem ale přesvědčil a dostal se natrvalo do sestavy, což v době, kdy se střídaly jen tři útoky, bylo pro mladého hráče nesmírně obtížné," vzpomíná elegantní bruslař, který si dělával po vstřelené brance zářez nožem do rukojeti hole, a jenž se neztratil ani v mládežnických kategoriích. Na MS dospělých se poprvé objevil v roce 1982 a o tři roky později osobně zažil v Praze titul mistrů světa.
Na dva roky si z hlavního města odskočil na vojnu do Trenčína, a když se vrátil, stal se Hrdina sparťanskou oporou, která byla trnem v oku obráncům soupeře. Zejména pardubickému Seidlovi. "Vzájemné úlety se táhly několik sezón, vždy bylo v našich soubojích něco navíc. Seidl byl fyzicky zdatný zadák, pořád za mnou po ledě jezdil, hákoval mne, osekával, rozhodčí to neviděl nebo nechtěl vidět, a mně to opakovaně vyprovokovalo k neadekvátní reakci. Jednou jsem mu dal pěstí, podruhé ho zase v odvetě přetáhl hokejkou. Vyplynulo to z emotivního boje, druhý den jsem jednání litoval, ale nedalo se nic dělat. Dostal jsem disciplinární trest a nemohl hrát," vzpomíná Hrdina a vysvětluje, v čem byl jiný než spoluhráč Richter. Zatím, co ten padal na led a rozhodčí soupeře vylučoval, nedovolené zákroky na Hrdinu zůstávaly mnohdy nepotrestány. "Pavel měl na to postavu i povahu. Já ale podobný přístup, něco přifilmovat, neuznával, i když to bylo ku prospěchu týmu. Protože jsem měl fyzické předpoklady, chodil jsem často do osobních soubojů. A to i v národním týmu, v němž jsem dostal za úkol získávat puky a rozehrávat je na Richtera či na Růžičku. Když mne soupeř fauloval a rozhodčí nezapískal, pochopitelně jsem byl deset patnáct vteřin ukřivděný, ale hra pokračovala a já už se nezabýval tím, proč je zákrok na někoho jiného potrestán a proti mně nikoliv. A také jsem byl s časem moudřejší a to, co mne v pětadvaceti vytáčelo, už mi bylo ve třiceti jedno. Uvědomil jsem si, že rozhodčí nemá velkou šanci zápas ovlivnit, jako například v kopané, a byl jsem vůči nim v klidu."
Na podzim 1986 dostalo Hrdinovo sparťanské působení nový rozměr, když se zrodila nesmírně produktivní řada s Davidem Volkem a Jiřím Doležalem. "Prostě mezi námi fungovala potřebná chemie, která byla vlastní i jiným slavným útočným seskupením, mám na mysli Martince, Šťastného a Nováka v Pardubicích nebo Pateru, Procházku a Vejvodu na Kladně. I u nás bylo od prvního okamžiku znát, že spolupráce bude fungovat. David byl rváček, Jirka obranář, který nás jistil zezadu. Všichni jsme byli dobří bruslaři, měli stabilitu a soupeř nás jen těžko odstavil od puku. Jako jedni z prvních jsme zkoušeli hru se staženým středním útočníkem a s Jirkou Doležalem jsme se operativně domlouvali, teď budeš vzadu ty, teď já. Tím jsme zmátli soupeře, který očekával něco jiného, a vytěžili z toho řadu brejků." Celá trojice se sešla i v národním týmu, ve Spartě však finálního úspěchu nedosáhla. Po zimních olympijských hrách v roce 1988 už se totiž Hrdina domů nevrátil a zůstal v zámoří, kde měl předjednánu smlouvu s místním klubem Calgary Flames. "Pokud bychom spolu hráli ještě další dva roky, věřím, že by jsme Spartu dotáhli k mistrovskému titulu. S mým odchodem ale mužstvo ztratilo část úderné síly a Košice ho ve finále udolaly jednoduchostí. Jenže já byl na přestupu do Calgary dohodnutý už od léta předchozího roku, kdy přijel Cliff Fletcher, generální manažer Plamenů, a na Pragosportu oficiálně vyjednal podmínky mého odchodu do NHL. Ve Spartě z toho nadšení nebyli, ale trenéři věděli, že mi v cestě za oceán nemůžou bránit, že je to pro mne jedinečná příležitost."
A opravdu byla. Už o rok později oslavil Jiří Hrdina zisk nejprestižnější klubové trofeje, Stanleyova poháru, a obdobný pocit nadšení si vychutnal, ovšem už ve službách Tučňáků z Pittsburghu, ještě dvakrát. "Po náročných sezónách v NHL a především po zisku tří Stanley Cupů už nebyla vnitřní síla ani chuť vrátit se do české extraligy a zase jako za starých časů se tahat s báglem do autobusu a objíždět tuzemské stadióny. Vždyť hokej na nejvyšší úrovni jsem hrál patnáct let a měl jsem toho dost," vysvětluje původně pravé křídlo, později střední útočník Jiří Hrdina, kterému se v rámci oslav stoletého sparťanského jubilea dostalo mimořádné pocty. Jako služebně nejmladší hokejista byl po boku legend Zábrodského, Tikala, Guta, Havla a Holečka zařazen do historického All star týmu. Na domácí kariéru bude mít navždy i jednu úsměvnou vzpomínku. "Nezapomenu, jak Tomáš Netík přinesl do sparťanské kabiny živého černého kocoura pro štěstí. Byl to takový ten klasický český Mikeš. Vozili jsme ho ve speciální kleci na každý zápas třeba i do Košic. A nejúsměvnější byly chvíle, kdy trenér Wohl vedl před utkáním přípravu, posadil si Mikeše na rameno a vypadal jako čaroděj..."

Jan "Gusta" Havel - Upřené pocty a stávka o 200 korun

18. ledna 2009 v 18:50 | Sparta! |  All star tým (hc)
Během třinácti sezón nastřílel Jan Havel 282 gólů, z toho část během vojenské služby za Jihlavu a Litoměřice. Jako velmi dobrý bruslař a konstruktivní hráč měl mimořádný cit pro zakončení. Narodil se 10. listopadu 1942 a bruslit začal na šlajfkách ve vesnici Pašinka na stejnojmeném rybníčku. Pak se v Kolíně potají přihlásil do hokejového oddílu a rodičům tvrdil, že chodí do pionýrského kroužku. Hokejku s bruslemi si nechával u tety, aby mu velkou zálibu táta nezakázal a když to prasklo, dostal výchovný pohlavek. Ovšem místo zákazu přišlo překvapení. Tatínek ho na tréninky a zápasy začal vozit. Nejdříve na motocyklu, později autem. Elektroprůmyslovku v Kutné Hoře ale nedokončil, protože ho nebavila a raději se vyučil automechanikem. Motory a především motocykly, konkrétně motokros, to byla Havlova druhá láska. Váhání, co dostane přednost, zda motokros nebo hokej, rozhodl autobus! Jednou, když jel pro sestru a frajersky řezal zatáčky, vyřítil se přímo proti němu. V pudu sebezáchovy strhnul řidítka do příkopu, vyletěl ze silnice, ztratil vědomí a když přišel k sobě, byl rád, že je naživu. Když potlučeného syna uviděl táta a s ním zničenou motorku, věnoval mu další facku a bylo rozhodnuto. Divoké jízdy skončily a na plné čáře vyhrál hokej. Neodmyslitelnou přezdívku Gusta pak vymyslel trenér Haukvic během vojny v Dukle Litoměřice. "Věděl, že jsem jezdil na motorce a divil se, proč jsem toho nechal, že jsem mohl být stejně slavný jako Gusta Havel. Začal mi říkat Gusto a tato přezdívka se ujala i jinde, ať už ve Spartě nebo v Jihlavě."
Spoluhráči o něm říkali, že má vynikající koncovku, ale že mizerně brání, a vrozenou schopnost poslat kotouč do branky soupeře prokázal hned v Litoměřicích. I když tento vojenský oddíl sestoupil, Havel se až do poslední chvíle pral s kladenským Vimmerem o korunu krále ligových střelců a těsně prohrál. Následující rok si ho stáhli do Jihlavy a pak už řádil v ofenzívě Pražanů. Třikrát zatížil jako Sparťan konto ligových oponentů třiceti a více góly, jednou se stal podle oficiálních zdrojů nejlepším ze všech kanonýrů, i když trvá na tom, že jím byl třikrát a že za všechno mohou nepřesné statistiky. To, co mu ale nikdo nemůže upřít, je studnice nevyčerpatelných historek ze sparťanského zákulisí. Jedna z nejzajímavějších se váže ke stávce za zvýšení prémií a ukončení čtyřhodinových pracovních povinnosti v ČKD Praha. "Já osobně dělal ozdobné lišty na lokomotivy. A nebyla to legrace, vrátit se z ligového utkání třeba v Bratislavě vlakem v pět ráno a hned z nádraží zamířit do fabriky, kde vás kolegové ze zaměstnání seřvali, jak jste to hráli? My na vás dřeme a vy se na ledě flákáte?! Na druhou stranu, já jsem to měl ještě dobré, protože mne často pochválili, že jsem dal gól a řekli, Gustíku, běž si lehnout, my to tady uděláme za tebe. Jenže nám už se do práce nechtělo vůbec a také nám vadilo, že v Brně či Jihlavě berou prémie za zápas 400 korun a my polovinu," vzpomíná Havel na stávku, předcházející ligovému utkání proti Brnu v sezóně 1965/66. V tu dobu bývalo zvykem, že se před domácím duelem sejde mužstvo s trenérem Gutem kole půl čtvrté odpoledne v hotelu Splendid, pojí šunkovou rolku, vypije čaj či kávu, a procházkou přes Stromovku se vypraví do Sportovní haly. "Už v hotelu jsem obešel hráče, ať se nechají od trenérů předejít a loudají se. Když jsme se jim konečně ztratili, utábořili jsme se v rohové restauraci kousek od haly a vyslali za vedením klubu Tikala s požadavkem, že pokud nezruší práci v ČKD a nezvýší prémie, nebudeme hrát." Tikal byl obratem zpátky, že o ultimátu nemůže být řeč a že si stávkování mají rozmyslet reprezentanti, riskující vyřazení z nominace. "Poslali jsme delegaci vyjednávačů podruhé s upozorněním, že s námi nic nehne, ani to, že už se soupeř pomalu začíná rozcvičovat. Měli jsme výhodu, že v tu dobu bývala hala skoro pořád vyprodaná a že jsme mohli přitlačit na pilu. Sparťanské vedení povolilo. V hodině dvanácté jsme se přesunuli do haly, ale do zpěvu nám nebylo, když jsme viděli nakrknuté tváře lidí z vedení i trenéra. Nazlobený Gut stroze oznámil, že rozcvička nebude, že nemá co říci ani ohledně taktiky a s prásknutím dveřmi odešel pryč. A aby toho nebylo málo, do utkání jsme vstoupili tragicky." Už ve třetí minutě totiž úspěšní stávkaři špatně vystřídali a hosté šli do vedení. Po první třetině vedlo ZKL 3:1 a přes čtrnáct tisíc fanoušků se tvářilo stejně nespokojeně jako trenér Gut či sparťanští funkcionáři. "Hrozila ostuda a někomu snad i vyhazov. V kabině jsme proto na sebe řvali, počastovali se nejhoršími jmény a zápas dotáhli alespoň na remízu. Dokonce jsme vedli o dvě branky, ale Brno těsně před koncem zase srovnalo na 5:5. Po zápase jsme absolvovali několik nepříjemných pohovorů na vyšších místech, ale dohoda platila. Do práce se nemuselo a za zápas byly čtyři stovky. A my bláhoví si naivně mysleli, že snad máme skoro tolik jako profesionálové v NHL!"
Havel se neodmítá bavit ani na
v současnosti tolik populární téma o uplácení při sjednávání výsledků, i když tvrdí, že za jeho časů byly tyto dohody úsměvné v porovnání s tím, o čem se hovoří v souvislosti s českou kopanou. "O korupci se mluvilo vždy a pořád, ale vesměs to byly hlouposti. Sem tam se ovšem kluby dohodnout potřebovaly a tak se dohodly. Jednou to bylo kvůli Pardubicím. Šlo o utkání v Praze a my nesměli vyhrát, aby perníkáři nehráli o sestup. Odměna se sjednala předem. Věděl o tom celý mančaft, protože jen dva hráči by to zařídit nedokázali. Každý včetně náhradníků dostal 200 korun. Podruhé se pamatuji na zápas v Českých Budějovicích. Vedli jsme tam myslím 3:0 a prohráli 3:4, protože se nám na jihu Čech líbilo a chtěli jsme tam jezdit i nadále. Odměna byla v uvozovkách opět lukrativní, opět dvoustovková." Velmi dobře si Havel vybavuje i zvláštní zápas v Košicích, existenční pro domácí, ve kterém Sparta prohrála v závěru sezóny 1972/73 o dvě branky. Pamatuje si ho proto, že se nechal podivným metrem mužů v pruhovaném vytočit natolik, až předčasně odkráčel pod sprchy. "Tuším, že Košice daly branku, která neměla platit, ale rozhodčí Bucala ji uznal. Já, starý cholerik, jsem se s ním po každém gólu v naší síti dohadoval, že má určitě dohodu a že se nechal koupit. Poslal jsem ho jak se říká někam a on mne zase obratem do kabiny. Protože jsme ale byli kamarádi, po utkání za mnou přišel a říká, hele, dnes máš ode mne všechno, na co si vzpomeneš, jídlo i pití, ale ber to normálně. Ty Košice musely vyhrát! Já měl ovšem strach, abych nedostal trest na tři utkání, ale disicplinární komise byla shovívavá. Sparta zaplatila pokutu 300 korun a já mohl po omluvě hrát další utkání. Bucala totiž do zápisu neuvedl, co jsem řekl doopravdy a napsal to tak, abych neměl žádné problémy."
Ve Spartě hrál Havel nejdříve v útoku s Cvachem a Bukačem, pak po boku Kochty a nakonec dostal za spoluhráče Brdičku a Dohnala. A právě konflikt s Bukačem, ovšem už trenérem, stál u předčasného konce působení ve sparťanském dresu. "Bylo to na jaře 1975, kdy přistihl mého kamaráda Masopusta, že kouří, a oznámil mu, že v týmu po sezóně skončí. Také sebe a Luďka Bukače jsem vždy považoval za dobré kamarády, vždyť jsme se poprvé sešli už během vojny v Jihlavě. Ale oba jsme byli náležitě tvrdohlaví a ješitní. Asi mi nemohl odpustit, že jsem jako kapitán tlumočil názor spoluhráčů a na oddílové poradě oznámil, že ho mužstvo nechce za trenéra. A tím předznamenal konec jeho prvního trenérského angažmá ve Spartě. Když jsem se Masopusta zastal, okřiknul mne, že mám držet jazyk za zuby, protože v Americe se kádr ustavičně omlazuje, a že bych i já mohl skončit. A protože jsem byl paličák, řekl jsem, proč ne? A odešel ze Sparty i nejvyšší soutěže do Slavie. Možná, že kdybych se ovládnul, mohl jsem i přes svůj věk vydržet v lize další tři roky. Ale přiznám se, že náhradníka bych dělat nedokázal. Tím, jak jsem byl ješitný, nikdy mne nebavilo sedět na střídačce a čekat, až dostanu příležitost. Já potřeboval hrát pořád," říká s odstupem let sparťanská střelecká legenda Jan Gusta Havel

František Tikal - Mistr protizvratné kličky

18. ledna 2009 v 18:49 | Sparta! |  All star tým (hc)
Narodil se 18. července 1933 ve Včelné u Českých Budějovic a první hokejové krůčky učinil jako desetiletý v SK Podolí. Když mu bylo šestnáct, objevil se na Štvanici s tím, že by chtěl hrát za I. ČLTK. Ale řekli mu, ať se naučí bruslit a zase přijde. František však nelenil a zaklepal i na vedlejší dveře, kde měla kabinu Sparta. Trenér dorostu a posléze slavný spisovatel Ota Pavel si ho pečlivě proměřil od hlavy k patě a prohlásil: "Bereme Tě. Nejsi žádné tintítko, tak budeš hrát v obraně." Už za rok projevilo zájem také sparťanské "áčko", ale musel čekat, až splní tehdejší předpisy a bude mu víc než osmnáct let. Kromě toho, že se intenzivně věnoval lednímu hokeji, rovněž se učil obchodním příručím. A nebylo dvakrát jednoduché skloubit všechno dohromady. Vyžadovalo to pochopení mistra z učení a pořádný kus sebeobětování. Dorost Sparty totiž trénoval na Štvanici už od půl páté ráno! A hned po tréninku běžel Tikal, co mu síly stačily zpátky na Staré Město, aby byl v 7.30 zase v zaměstnání.
Protože otec i bratr emigrovali do Austrálie, měl velké problémy a jen shodou šťastných náhod neskončil na vojně u PTP, literaturou proslavených Černých baronů, ale v kádru prvoligového Tankisty. "Hodně mi pomehl Pepík Kus, který tam trénoval a vzal si mne k sobě. Asi dva týdny po přestupu jsem už za nový tým nastoupil proti Spartě, v jednom z osobních soubojů si trochu záměrně vybral Vovku, trefil ho, ale moc, a čekal jsem, co udělá. Jenže Zábrodský se po mne jen tázavě podíval, neřekl ani slovo a hrálo se dál. Víc než jemu se tvrdý zákrok nelíbil divákům a ti na mne dlouho křičeli." Ačkoliv patřil mezi nejlepší obránce už ve dvaceti letech, do reprezentace byl s ohledem na politickou nespolehlivost nominován až v sezóně 1955/56 a to pouze do mezistátních utkání hraných doma. Do zahraničí se podíval teprve na MS v roce 1957, který se hrál v Moskvě a lidé ve vedení svazu měli jistotu, že jeho emigrace k protinožcům nepřipadá v úvahu. "Pak už se o mne nezajímali. Měl jsem rodinu, dva syny a konečně vlastní byt. S tím byly ve Spartě vždy problémy a snad jen Karel Gut si ho koupil sám. My ostatní o něj dlouho marně žádali. Ovšem na den, kdy jsem klíče k bytu dostal, nikdy nezapomenu. Toho dne jsme totiž rekordním způsobem smetli Slovan 17:3," vybavuje si František Tikal, vyhlášený na mistrovstvích světa 1964 a 1965 nejlepším obráncem. V roce 2004 pak byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF.
Mnohokrát opěvovaná byla jeho sparťanská i reprezentační spolupráce s Karlem Gutem. "Vzájemně jsme se respektovali. Nikdy jsme se nepohádali, o všem se domlouvali očima. Vymýšleli jsme různé signály, například rozehrávku z pravé strany od naší branky, což se tehdy vůbec nehrálo. Já byl víc na defenzívu, Karel do útoku," vzpomíná Tikal, který v lize sehrál přibližně 370 utkání a nastřílel osmdesát gólů. Vůbec poprvé se s Gutem potkal už v roce 1949 při utkání v bandy hokeji. Nastoupili proti sobě, za jiné týmy a v rozporu s budoucností v ledním hokeji, oba si zahráli v útoku. Pověstná byla Tikalova protisměrná klička u zadního mantinelu. "Zprvu se jednalo o z nouze ctnost, neznal jsem jiné východisko, jak se za brankou uvolnit, ale později se to změnilo v záměr. Byl to pro soupeře překvapivý moment. Věděl jsem, že pokud nevyjde, ještě lze kotouč zašlápnout. Ale úplně jsem o puk přijít nesměl. Pak by bylo zle! A střelba? Tu jsem měl vždy slabší. Člověk konečně nemůže umět všechno. A potom, ke střelbě se obránci dostávají lépe z pravé strany a já hrál vedle Karla vždy navlevo." Závěr domácí ligové kariéry neprožil na dosluhující Štvanici, kde měli hráči obavy, nechytnou-li ve sprchách plíseň a aby během zápasu opakovaně nevypadla po tvrdém osobním souboji v místech u "nudle" část mantinelu. Ale došlo na stěhování do moderní Sportovní haly. "Postrádali jsme bezprostřední kontakt s diváky. Teď nás od nich dělil nejen větší prostor, ale později i plexisklo. Ovšem dokud fanoušci chodili v hojném počtu a původně se jich do haly vešlo přes osmnáct tisíc, panovala v ochozech dobrá atmosféra. Když přišlo pouhých dvanáct tisíc, říkávali jsme si, to je hrůza, co? A podívejte dnes, jak je na tribunách prázdno. Jenže to je tím, že tehdy byl hokej pro Pražany jednou z mála možností, jak se ve volném čase zabavit..."
Od léta roku 1964 je tu další zásadní změna. Karel Gut pověsil brusle na hřebík a nastoupil ve Spartě na post trenéra. Tikal po něm převzal funkci kapitána, ale musel se poohlédnout po novém parťákovi. "Tak třeba s Karlem Masopustem jsem spolu hrát nemohli. Nesedělo nám to, věčně jsem ho na ledě hledal a za sezónu jsme dostali tolik gólů, jako s Karlem snad za celé tři roky. Pak k nám přestoupil Josef Horešovský a s tím jsem si už rozuměl. I po lidské stránce to byl výborný kluk, měl atletickou postavu a mimořádně pozitivní vztah k tréninku. Ten mne herně zase zachránil."
Žádná kariéra ovšem není věčná a u Františka Tikala trvala ve Spartě od dorosteneckých let s výjimkou tří armádních sezón 1953 až 1956 v barvách Tankisty do jara 1968. Po odchodu z Prahy působil tři roky ve Štýrském Hradci a později trénoval v Rakousku národní tým, stejně jako za našimi severními hranicemi reprezentaci Polska. V roce 1993 mu lékaři odoperovali půlku plíce, poškozené celoživotní kuřáckou vášní. I když si dlouhá léta cigaretu neodpustil a ve Spartě i v národním mužstvu měl kouření povoleno snad jako jediný, dokázal s nikotinem skončit ze dne na den. "Kouření mi kupodivu nezakázal ani Karel Gut. A to ani jako trenér. I když jsem přesvědčen, že mi ho dodneška neodpustil," myslí si Tikal, který později absolvoval ještě další operaci plic. Oba jeho synové to zkoušeli s pukem i fotbalovou mičudou a František junior to v hokeji rovněž dotáhl až do ligové Sparty.

Karel Gut - Dítě hřiště z Uhříněvsi

18. ledna 2009 v 18:47 | Sparta! |  All star tým (hc)
Skromnost a nezištnost, to byly podle spisovatele Oty Pavla základní charakteristické rysy nových sportovních hrdinů 50. let v čele s atletickými legendami Zátopkem, Jungwirthem a také hokejovým obráncem Karlem Gutem. Narodil se 16. září 1927 v Uhříněvsi a právě tam dostal později i zvláštní přezdívku Dítě hřiště. Vždyť proti jiným sportovně nadšeným a nadaným vrstevníkům to měl o to těžší, že nevyrůstal na zimním stadiónu. V létě hrával fotbal a v zimě válel hokej s bruslemi na kličku jen u místní sokolovny a domů se vracel až za tmy. V deseti letech nastoupil za uhříněveské žákovské družstvo s velkými máminými palčáky na rukou a se starými tátovými čepicemi na kolenou jako provizorními chrániči. Láska k hokeji rostla, učil se přešlapovat nalevo, napravo, dozadu, skákat na bruslích a otáčet se. V patnácti už hrál divizní soutěž v rodné obci a přes velkou lásku ke sportu, kterému věnoval moře času, dokázal složit maturitu s výborným prospěchem. I přes zdánlivý handicap, čili mládí strávené na vesnici, vyrostl v uznávaného obránce nejen v národním, ale celosvětovém měřítku.
Gutův první kontakt se Spartou se uskutečnil na přelomu 40. a 50. let. Ve dvaadvaceti nastoupil na vojnu a jako člen ATK Praha poprvé v kariéře pravidelně trénuje na skutečném zimním stadiónu. Pokud nehrál a netrénoval, pobýval v útvaru na Strahově v dřevěných domcích obehnaných drátěným plotem. A právě přes plot se s ním snaží před koncem jeho vojenské povinnosti dohodnout Zábrodský s Ujčíkem, aby přestoupil do Spartaku Sokolovo. "Odmítnul jsem s tím, že už jsem dal slovo kamarádům Žákovi a Mílovi Charouzdovi a budu s nimi působit v bývalém LTC, které se přejmenovalo na Tatru Smíchov." Karel Gut se tak stane posilou Spartakovců, v tu chvíli čerstvých přeborníků republiky, až v polovině roku 1953. A už od druhé sezóny jim dělá kapitána. "Docela mne to překvapilo, ale asi se tak stalo proto, že jsem stejnou funkci zastával v národním týmu," přemýšlí obránce, který z první stovky utkání v reprezentačním dresu jen dvě neodehrál s kapitánskou páskou přes rameno. Ovšem i když už byl Spartakovcem, i nadále je pevně spjatý s rodnou Uhříněvsí. "Pracoval jsem tam jako vedoucí obchodního úseku národního podniku Ocelana, přidruženého k bohumínským železárnám. A docela mne to bavilo, i když jsem se hodně nacestoval. V šest ráno jsem nastoupil do zaměstnání, ve dvě odpoledne odjížděl autobusem na trénink. Až když jsem v roce 1964 prakticky ze dne na den uzavřel hráčskou kariéru a začal trénovat, práci v Uhříněvsi jsem z časových důvodů ukončil."
Mezi ctnosti Karla Guta jako hráče patřilo, že nekouřil ani nepil. Ve Spartaku Sokolovo se hned na konci první sezóny raduje z podílu na obhajobě domácího titulu, ke kterému přispěl vyrovnávací brankou v rozhodujícím duelu s Brnem. Paradoxně se ale při sparťanských triumfech z 50. let minul s osudovým spoluhráčem, Františkem Tikalem, s nímž později vytvořil vyhlášenou obrannou dvojici. "Nastupovali jsme vedle sebe osm let, z toho čtyři roky v národním mužstvu. Na to se nedá zapomenout. On vedle mne začínal, já vedle něj končil. Ať jsme hráli jak jsme hráli, ať kdokoliv z nás měl vinu na inkasované brance nebo na celkovém neúspěchu, nikdy mezi námi nepadlo špatné slovo, nikdy jsme si nic nevyčítali." Během společných sezón ve Spartě ubránili větší část z každého utkání, protože se stále hrálo jen ve třech obráncích. "Ale to lze pochopit, protože hokej neměl tempo jako dnes. Střídalo se zhruba po jedné až dvou minutách a celou přesilovku většinou odehrála stejná dvojice zadáků. Jak se hra zrychlovala, muselo být do tréninkového procesu zapojeno čím dál více lidí. Nebyl to fotbal, v němž od počátku nastupovalo jedenáct hráčů. Hokej měl svá specifika. Už třeba v tom, že se dlouho nesmělo nahrávat dopředu!"
S Františkem Tikalem měli úlohy předem rozdělené. "On byl defenzivní typ, proto zůstával vzadu, já hrál dopředu. Vždyť jsem v hokeji začínal jako střední útočník," vysvětluje obránce, jehož ligová bilance se po čtrnácti sezónách zastavila u čísla 86. A sice v kolonce vstřelených gólů. Gut se navíc zúčastnil devíti světových šampionátů a tří olympiád. Pak následoval přesun na post náročného trenéra. "Necítil jsem rychlý přechod jako problém. Vždyť už jako kapitán jsem získal určitý přirozený respekt. A tak přísný jsem snad nebyl. Možná jsem se svěřencům jevil nepříjemný tím, že jsem vyžadoval stoprocentní přístup k tréninku i k zápasům a dochvilnost při plnění povinností. Že jsem rozdával pokuty? Určitě jich nebylo moc. Já hráčům spíš vynadal než bych je trestal peněžitými pokutami," vzpomíná Gut, který se na střídačce Sparty objevuje dvakrát. První štace skončila po třech letech, druhá se rozběhla v průběhu sezóny 1972/73, kdy nahradil Přemysla Hainého. "Moc se mi do toho nechtělo, bylo mi to vnitřně nepříjemné. Jednalo se o mimořádnou událost, trenéři se neměnili každou chvíli jako dnes. Navíc jsme se osobně znali a tak jsem Přemkovi zavolal. Řekl mi, ať do toho jdu, protože on už ve Spartě zůstat nemůže, že se proti němu zvedl v kabině odpor."
Jako trenér působil Karel Gut také v Německu a především u československé reprezentace, kterou s Jánem Starším nasměroval k největším úspěchům v 70. letech. Ke dvěma titulům mistrů světa. Až do poloviny roku 2004 působil ve funkci předsedy českého hokejového svazu a v souvislosti se stoletým jubileem byl zvolen do historického all stars týmu pražské Sparty.

Jiří Holeček - Fakír pod laminátovou maskou

18. ledna 2009 v 18:46 | Sparta! |  All star tým (hc)
Narodil se 18.března 1944. Původně ho ani nenapadlo, že se stane hokejovým brankářem. Miloval fotbal, ale protože se fotbalová a hokejová sezóna nepřekrývaly a v zimě nebylo co dělat, vzal hokejku, brusle a vyrazil za kamarády. Jedním z největších byl Pavel Wohl, soused ze Žižkova. Když bylo Jirkovi dvanáct, řekl mu, ať přijde na Tatru, že nemá za sebe do branky náhradníka a Frantu Vorlíčka (pozdějšího spoluhráče ze Sparty, ovšem už na postu útočníka) do klece k soutěžnímu utkání nepustí, protože mu není deset let. Přišel jednou, dvakrát, pak začal chodit pravidelně, odchytal dva zápasy, ale puku se bál a tak si umanul, že to zkusí v útoku. "Přihlásil jsem se do Slavoje pohostinství, ale za chvíli mně vyhodili s tvrzením, že jsem mizerný bruslař. Tak jsem zkusil štěstí u Bohemians. A skončil stejně. Po dvou měsících mně rovněž vyhnali. Vyšlo to až ve Slavii v roce 1958. Jenže už na brankářském postu, a to mi bylo čtrnáct." O pět let později mu přišel povolávací rozkaz. V tréninkovém táboře jihlavské Dukly se sešel s Holíky, obráncem Suchým, ale jako brankář původem z bezvýznamné Slavie, právě postoupivší z divize do II. ligy, to nedotáhl dál, než na pozici trojky. Jihlava ho proto pustila na rok do Košic, ale nakonec v nich pobyl deset let. Už jako žák sice fandil pražské Spartě a sledoval na Štvanici kouzla Zábrodského či Roziňáka, ale vzájemné námluvy se dlouho nedařily. "Když mi skončila povinná vojenská služba, řekl jsem funkcionářům Sparty, že mně můžou mít, ale že chci vlastní byt. Oni nabídli ubytovnu ČKD v Hloubětíně. Tak jsem se upsal na další dva roky Košicím, tentokrát jako voják z povolání." Po dvou letech se smlouvání o byt opakovalo a Holeček opět prodloužil v Košicích, nově hrajících pod patronátem průmyslového giganta VSŽ. "Byl jsem na oko zaměstnán jako energetik. Ale ve skutečnosti jsem se věnoval pouze hokeji," vzpomíná Jiří Holeček a dodává, že nejprestižnějším pro něj byla utkání právě proti Spartě. "Těšil jsem se na ně a chtěl se vytáhnout. Zejména ve Sportovní hale a také se mi to mnohokrát podařilo. Jenže najednou se hrálo v Košicích o záchranu, trenér dostal padáka a nahradil ho Luděk Bukač. Když se pak podruhé vracel do Sparty, byl to on, kdo u vedení prosadil, aby mi konečně sehnali ten byt a já se v létě 1973 stěhoval do Prahy."
Vysoký, ale přitom mrštný brankář, jehož předností byla vynikající reakce a mimořádně rychlá práce nohou, už měl dost řečí košických funkcionářů, že v oddílových barvách nepodává tak zářivé výkony jako v reprezentaci. Ihned po přestupu do hlavního města si však počínal stejně suverénně jako v národním dresu, ve kterém se během třikrát radoval z titulu mistrů světa a pětkrát byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu. První tři zápasy za Spartu - žádný inkasovaný gól! Obdivuhodnou neprůstřelnost v délce více jak 194 minut ukončil až ve čtvrtém utkání sezóny 1973/74 českobudějovický Klabouch. "Strašně mne to mrzelo, chtěl jsem sérii natáhnout co nejdéle a nakonec ji ukončil defenzivně založený hokejista, který dával do roka tak čtyři pět branek! Však jsem také hned Klabouchovi vynadal. Těžko říct, zda jsem tu střelu mohl chytit. Především jsem ji vůbec nečekal. Byla to rána z levého křídla křížem na levou nohu, která proletěla mezi chráničem a lapačkou," vybavuje si Holeček. S jeho nástupem do sparťanské klece se rapidně zvedla návštěvnost, Sparta dlouho figurovala na čele soutěže a po sedmi letech skončila na druhém místě, pouhé dva body za mistrovskou Jihlavou.
Po první sezóně ve sparťanském dresu si Holeček, jehož laminátové masky dodnes patří k neodmyslitelným ikonám československého hokeje, vysloužil jako první brankář v historii prestižní tuzemské individuální ocenění, Zlatou hokejku. "První masku mi doslova na koleně vyrobil plzeňský doktor Pavlíček. Byl to zubař, který pečoval o hokejisty. Pozval mne do ordinace a vyrobil sádrový odlitek obličeje. Ve Spartě už jsem chytal se třetí variantou, pocházející už z dílny pana Sůry. Ten připravoval sklolaminátové masky i pro ostatní ligové brankáře. Mimochodem, z toho materiálu se tehdy vyráběly i lodě! A jak sloužila? Když mne zasáhl puk, zůstala v obličeji na památku modřina a chvíli jsem byl otřesen, ale pokud maska nepraskla, nezlomil letící kotouč ani lícní kost, ani nos. Ovšem když praskla, tak rozřízla kůži a tekla krev. Poslední dvě sezóny ve Spartě už jsem používal drátěnou. Celý rok předtím jsem ji testoval na tréninku, protože nebylo snadné si zvyknout, že se najednou dívám na hru jako přes plot a musím přes dráty ostřit zrak jinak na dálku a jinak na blízko," nechává nahlédnout do brankářské kuchyně legendární gólman Jiří Holeček. Nezapomíná připomenout, že za jeho časů se nemohl spolehnout na nadměrné rozměry současné výstroje. "Dříve byla brankářská výstroj výrazně menší. Betony sražené u sebe zabraly tak o deset centimetrů méně prostoru a otevřená lapačka? Ta dnešní je o třetinu, ne-li o polovinu větší..."
Brankář, přezdívaný podle příjmení Holendr nebo Holas, a podle mrštnosti Fakír či Živé lano, relaxoval před zápasy spánkem, četbou knih, luštěním křížovek či poslechem hudby. I když působil klidným dojmem, jednou na ledě neuvěřitelně vypěnil. "Hráli jsme doma, vedli o dva góly a právě vstřelili další. Jenže puk se z klece soupeře odrazil zpátky do pole, že to rozhodčí asi nepostřehli. Spoluhráči s diváky však začali oslavovat, já se opřel o brankovou konstrukci a nechápal, proč dva hráči soupeři vzali kotouč, jedou na mně a i když nechytám, posílají ho do sítě. Jenže pak se stala neuvěřitelná věc. Hlavní sudí přijel a ukázal, že uznává gól hostů! Já se rozčílil, odjel z branky, sundal rukavice a i s hokejkou je hodil na střídačku, a odešel do kabiny s tím, že s takovýma volama už hrát nebudu. Snad deset minut se čekalo, než mne přesvědčili, abych se vrátil. Rozhodčí si po hrubém omylu nedovolil zahájit hru a navíc ho zmíněný přehmat stál kariéru v nejvyšší soutěži," tvrdí Holeček, který prý v brance během utkání vypotil i tři kilogramy tělesné váhy. "Však už jsem se těšíval na náš rituál. Zhruba pět minut před koncem zápasu spěchal masér do baru v zázemí Sportovní haly, nechal natočit zhruba deset půlitrů piva, prostě tolik, kolik pobral do ruky, postavil se u dveří do kabiny a my je cestou brali a vypili na ex. To byla tradice. Obdobnou měli v Pardubicích. Tam ovšem držel kustod či masér mezi prsty zapálené cigarety," vzpomíná s úsměvem Jiří Holeček. Po odchodu ze Sparty v roce 1978 a krátkém angažmá v západním Německu zkoušel trénovat. Pak nahlédl do světa podnikání a dodnes se věnuje výchově svých mladých nástupců.

Faktografie

18. ledna 2009 v 18:43 | Sparta! |  HC Sparta Praha

Mistři světa ze Sparty

  • 1972 - Jiří Holeček a Jiří Kochta
  • 1976 - Jiří Holeček
  • 1977 - Jiří Holeček
  • 1985 - Pavel Richter a Jiří Hrdina
  • 1996 - Jiří Vykoukal a David Výborný
  • 1999 - Milan Hnilička, František Kučera, Ladislav Benýšek, David Výborný a Jan Hlaváč
  • 2000 - František Kučera, Michal Sýkora, Ladislav Benýšek, David Výborný a Michal Broš
  • 2001 - Jaroslav Hlinka
  • 2005 - David Výborný a Jan Hlaváč

Olympijští vítězové ze Sparty

  • 1998 - Milan Hnilička, František Kučera a trenér Slavomír Lener

Juniorští mistři světa ze Sparty

  • 2000 - Tomáš Duba, Martin Holý a Michal Sivek
  • 2001 - Tomáš Duba, Michal Sivek a trenér Pavel Hynek

Králové ligových střelců ze Sparty

  • 1953-54 - Vladimír Zábrodský 30 branek
  • 1956-57 - Vladimír Zábrodský 33 branek
  • 1958-59 - Vladimír Zábrodský 23 branek
  • 1967-68 - Jan Havel 38 branek
  • 1998-99 - Jan Hlaváč 33 branek
  • 2005-06 - Petr Ton 24 branek

Vítězové kanadského bodování ligy ze Sparty

  • 1967-68 - Jan Havel 54 bodů (34 gólů + 15 nahrávek)
  • 1969-70 - Jiří Kochta 52 bodů (25 gólů + 27 nahrávek)
  • 1986-87 - David Volek 52 bodů (27 gólů + 25 nahrávek)
  • 1996-97 - Roman Horák 73 bodů (21 gólů + 52 nahrávek)
  • 1998-99 - David Výborný 70 bodů (24 gólů + 46 nahrávek)
  • 2000-01 - Patrik Martinec 59 bodů (22 gólů + 37 nahrávek)
  • 2005-06 - Jan Marek 54 bodů (22 gólů + 32 nahrávek)
  • 2006-07 - Jaroslav Hlinka 57 bodů (19 gólů + 38 nahrávek)

Nejlepší nahrávači ligy ze Sparty

  • 1969-70 - Jiří Kochta 27 nahrávek
  • 1983-84 - Jiří Hrdina 33 nahrávek
  • 1996-97 - Roman Horák 55 nahrávek
  • 1998-99 - Patrik Martinec 46 nahrávek, David Výborný 46 nahrávek
  • 2000-01 - Patrik Martinec 37 nahrávek
  • 2001-02 - Jaroslav Hlinka 45 nahrávek

Vítězové Zlaté hokejky ze Sparty

  • 1974 - Jiří Holeček

TOP - anketa týdeníku Tip

  • 1977-78 - Jiří Holeček - nejlepší brankář
  • 1986-87 - Jiří Hrdina - nejlepší útočník
  • 1989-90 - Leo Gudas - nejlepší obránce
  • 1990-91 - Petr Bříza - nejlepší brankář

Vítězové ligových trofejí ze Sparty

1987-88
  • Jaromír Šindel - Nejlepší brankář
  • Petr Hrbek - Nejslušnější hráč
  • Pavel Wohl - Nejlepší trenér
1989-90
  • Jiří Vykoukal - Nejlepší nováček
  • Petr Bříza - Nejlepší hráč play off
1991-92
  • David Výborný - Nejlepší nováček
  • Luboš Pázler - Nejslušnější hráč
1992-93
  • Ivo Čapek - Nejlepší brankář
  • Luboš Pázler - Nejslušnější hráč
1993-94
  • Jiří Vykoukal - Nejlepší obránce
  • David Výborný - Nejslušnější hráč
1994-95
  • Andrej Potajčuk - Nejlepší cizinec
1995-96
  • Andrej Potajčuk - Nejlepší cizinec
1996-97
  • Roman Horák - Nejproduktivnější hráč
  • Richard Žemlička - Nejlepší veterán
1997-98
  • František Kučera - Nejlepší obránce
1998-99
  • David Výborný - Nejproduktivnější hráč
  • Jan Hlaváč - Nejlepší střelec
  • František Kučera - Nejlepší obránce
1999-00
  • František Kučera - Nejlepší obránce
  • František Kučera - Hokejista sezóny
  • Petr Bříza - Nejlepší brankář
  • Petr Bříza - Nejlepší hráč play off
  • František Ptáček - Nejslušnější hráč
  • František Výborný - Nejlepší trenér
2000-01
  • Patrik Martinec - Nejproduktivnější hráč
  • Petr Bříza - Nejužitečnější hráč
2001-02
  • Jaroslav Nedvěd - Nejlepší obránce
  • Václav Sýkora - Nejlepší trenér
  • Michal Broš - Nejlepší hráč play off
  • Petr Bříza - Hokejista sezóny
2002-03
  • Ondřej Kratěna - Nejslušnější hráč
2003-04
  • Jakub Šindel - Nejlepší nováček
2004-05
  • Tomáš Pöpperle - Nejlepší nováček
2005-06
  • František Výborný - Nejlepší trenér
  • Petr Bříza - Nejlepší hráč play off
  • Petr Bříza - Nejlepší brankář
  • Petr Bříza - Hokejista sezony
  • Jan Marek - Nejproduktivnější hráč
  • Petr Ton - Nejlepší střelec
2006-07
  • František Výborný - Nejlepší trenér
  • Jaroslav Hlinka - Nejproduktivnější hráč
  • Jaroslav Hlinka - Nejlepší hráč play off

Členové ligových All Star Týmů ze Sparty

  • 1970-71 - Jiří Kochta - pravé křídlo
  • 1971-72 - Jiří Kochta - pravé křídlo
  • 1973-74 - Jiří Holeček - brankář
  • 1974-75 - Jiří Holeček - brankář
  • 1974-75 - Jiří Holeček - brankář
  • 1975-76 - Jiří Holeček - brankář
  • 1987-88 - Jaromír Šindel - brankář
  • 1989-90 - Leo Gudas - levý obránce, Jiří Doležal - levé křídlo
  • 1990-91 - Petr Bříza - brankář
  • 1995-96 - Jiří Vykoukal - pravý obránce

Přehled trenérů Sparty (od roku 1948)

  • 1948-49 - Jan Košek
  • 1949-50 - Josef Randák
  • 1950-57 - Vladimír Zábrodský
  • 1957-58 - Dr. Vladimír Mangl
  • 1958-62 - Zdeněk Ujčík
  • 1962-64 - Josef Kus
  • 1965-67 - Karel Gut
  • 1967-69 - Luděk Bukač a Zdeněk Ujčík
  • 1969-71 - Přemysl Hainý a Zdeněk Ujčík
  • 1971-72 - Přemysl Hainý a Zdeněk Ujčík, v listopdadu Hainý odvolán, místo něj Karel Gut
  • 1972-73 - Karel Gut a Stanislav Konopásek
  • 1973-77 - Luděk Bukač a Richard Pergl
  • 1977-80 - Luděk Bukač a Pavel Wohl
  • 1980-82 - Josef Horešovský a Jan Eysselt
  • 1982-83 - Jaroslav Volf a Richard Pergl
  • 1983-84 - Jaroslav Volf a Richard Pergl, během sezony Volf odstoupil
  • 1984-85 - Richard Pergl a Petr Brdička
  • 1985-86 - Pavel Wohl a Petr Brdička
  • 1986-88 - Pavel Wohl a Josef Horešovský
  • 1988-90 - Josef Horešovský a Stanislav Berger
  • 1990-92 - Josef Horešovský a Tomáš Netík
  • 1992-94 - Pavel Wohl a Josef Horešovský
  • 1994-95 - Pavel Wohl a Josef Horešovský, po jejich odstoupení František Výborný a Stanislav Berger
  • 1995-96 - František Výborný a Stanislav Berger, později doplnil Josef Horešovský ve funkci šéftrenéra
  • 1996-98 - Slavomír Lener a Václav Sýkora
  • 1998-99 - Július Šupler a František Výborný, během sezóny odvolán J. Šupler, jehož vystřídal Pavel Richter
  • 1999-00 - Pavel Richter a František Výborný, během sezóny odvolán P. Richter, poté tým koučovali trenéři František Výborný a Pavel Hynek
  • 2000-01 - František Výborný a Pavel Hynek, v listopadu hlavní trenér Miloš Říha, jehož asistenty zůstali Výborný s Hynkem, později opět návrat dvojice František Výborný a Pavel Hynek
  • 2001-02 - Václav Sýkora a Pavel Hynek
  • 2002-04 - Alois Hadamczik a Kamil Konečný
  • 2004-05 - Slavomír Lener, Leo Gudas a kondiční trenér Marian Jelínek
  • 2005-06 - Jaromír Šindel, Jiří Doležal a David Volek, v listopadu odvoláni, nahradila je dvojice František Výborný - Marian Jelínek.
  • 2006-?? - František Výborný a Marian Jelínek

Trenéři reprezentace (či asistenti), kteří působili ve Spartě

  • 1951-52 - Jiří Tožička
  • 1973-80 - Karel Gut
  • 1979-85 - Luděk Bukač
  • 1988-90 - Pavel Wohl
  • 1990-91 - Josef Horešovský
  • 1994-97 - Luděk Bukač
  • 1995-98, 2002-04 - Slavomír Lener
  • 2005-?? - Alois Hadamczik

Reprezentanti Československa, kteří působili ve Spartě

  • 230 mezistátních zápasů - Jiří Bubla
  • 194 - Jiří Hrdina
  • 164 - Jiří Holeček
  • 152 - Josef Horešovský
  • 148 - Jiří Kochta
  • 146 - František Tikal
  • 134 - Pavel Richter
  • 114 - Karel Gut
  • 112 - Jiří Doležal
  • 107 - Josef Maleček
  • 94 - Leo Gudas a Vladimír Zábrodský
  • 92 - František Musil
  • 82 - Tomáš Jelínek a Jaroslav Pušbauer
  • 81 - Richard Žemlička
  • 76 - Jan Peka a Jaromír Šindel
  • 74 - David Volek
  • 73 - Petr Bříza
  • 63 - Jan Havel
  • 51 - Kamil Kašťák a Jiří Tožička
  • 50 - Stanislav Konopásek
  • 49 - Miloslav Charouzd
  • 48 - Stanislav Hajdušek
  • 46 - Robert Lang a Jan Zajíček
  • 44 - Václav Roziňák
  • 42 - Ján Vodila
  • 35 - Lubomír Pěnička
  • 32 - Petr Hrbek
  • 30 - Luděk Bukač
  • 29 - František Kučera
  • 27 - Karel Holý a Martin Hosták
  • 25 - Zdeněk Jirotka
  • 24 - Peter Ihnačák
  • 21 - Josef Cvach a Drahoš Jirotka
  • 20 - Richard Adam
  • 19 - Vladimír Petrovka a Jiří Pokorný
  • 17 - Petr Kuchyňa a Jaroslav Šíma
  • 15 - Jiří Hanzl, Karel Pešek - Káďa, Jan Košek a Jiří Látal
  • 14 - Roman Horák a Vladimír Kostka
  • 12 - Karel Masopust a Miloslav Pospíšil
  • 11 - Jaromír Bünter, Petr Hejma a Martin Maškarinec
  • 10 - Oldřich Hurych a Josef Záhorský
  • 9 - Josef Kus a Rudolf Šindelář
  • 7 - Karel Koželuh a Jiří Valta
  • 6 - Karel Soudek a Jiří Vykoukal
  • 5 - Jan Hanzl
  • 4 - Miroslav Beránek a Miroslav Termer
  • 3 - David Bruk, Zdeněk Hlásek, Václav Honc, Jaroslav Nedvěd, Radek Tóth a Miloslav Vecko
  • 2 - Milan Hnilička, Jaroslav Mec, Pavel Svoboda, Zdeněk Ujčík a Pavel Volek
  • 1 - Petr Brdička, Kristian Cee, Zlatko Červený, Miroslav Kameník, Milan Kastner, Jaromír Látal, Evžen Musil, Luboš Pázler a Jan Tlačil

Hokejisté NHL, kteří působili nebo působí ve Spartě:

(Aktualizováno 5.9.2007 - abecední pořadí)
  • Johnathan Aitken - Boston Bruins (1999-00), Chicago Blackhawks (2003-04)
  • Ľuboš Bartečko - St. Louis Blues (1998-2001), Atlanta Thrashers (2001-03)
  • Jaroslav Bednář - Los Angeles Kings (2001-02)
  • Jan Benda - Washington Capitals (1997-98)
  • Ladislav Benýšek - Edmonton Oilers (1997-98), Minnesota Wild (2000-02)
  • Jiří Bubla - Vancouver Canucks (1981-86)
  • Petr Buzek - Dallas Stars (1997-99), Atlanta Trashers (1999-01), Calgary Flames (2001-03)
  • Radek Hamr - Ottawa Senators (1993-94)
  • Martin Havlát - Ottawa Senators (2000-04,2005-06), Chicago Blackhawks (2006-07)
  • Jan Hlaváč - New York Rangers (1999-01, 2003-04), Philadelphia Flyers (2001), Vancouver Canucks (2001-02), Carolina Hurricanes (2002-03)
  • Milan Hnilička - New York Rangers (1999-00), Atlanta Trashers (2000-03), Los Angeles Kings (2003-04)
  • Martin Hosták - Philadelphia Flyers (1990-92)
  • Jiří Hrdina - Calgary Flames (1988-90), Pittsburgh Penguins (1990-92)
  • Zdeno Chára - New York Islanders (1997-01), Ottawa Senators (2001-04, 2005-06), Boston Bruins (2006-07)
  • Peter Ihnačák - Toronto Maple Leafs (1982-90)
  • Tomáš Jelínek - Ottawa Senators (1992-93)
  • Petr Kanko - Los Angeles Kings (2005-06)
  • Vlastimil Kroupa - San Jose Sharks (1993-97), New Jersey Devils (1997-98)
  • František Kučera - Chicago Blackhawks (1990-94), Hartford Whalers (1994-95), Vancouver Canucks (1995-97), Philadelphia Flyers (1997), Columbus Blue Jackets (2000-01), Pittsburgh Penguins (2001), Washington Capitals (2001-02)
  • Robert Lang - Los Angeles Kings (1992-96), Boston Bruins (1997), Pittsburgh Penguins (1997-2002), Washington Capitals (2002-04), Detroid Red Wings (2004-07)
  • Jiří Látal - Philadelphia Flyers (1989-92)
  • Ivan Majeský - Florida Panthers (2002-03), Atlanta Trashers (2003-04), Washington Capitals (2005-06)
  • Josef Melichar - Pittsburgh Penguins (2000-04, 2005-07)
  • František Musil - Minnesota North Stars/Stars (1986-90), Calgary Flames (1990-95), Ottawa Senators (1995-97), Edmonton Oilers (1997-01)
  • Petr Nedvěd - Vancouver Canucks (1990-93), St. Louis Blues (1993-94), New York Rangers (1994-95, 1998-04), Pittsburgh Penguins (1995-97), Edmonton Oilers (2004), Phoenix Coyotes (2005), Philadelphia Flyers (2005-07), Edmonton Oilers (2007)
  • Zdeněk Nedvěd - Toronto Maple Leafs (1994-97)
  • Rostislav Olesz - Florida Panthers (2005-07)
  • Vojtěch Polák - Dallas Stars (2005-07)
  • Tomáš Pöpperle - Columbus Blue Jackets (2006-07)
  • Karel Pilař - Toronto Maple Leafs (2001-04)
  • Robert Schnábel - Nashville Predators (2001-04)
  • Marek Schwarz - St. Louis Blues (2006-07)
  • Michal Sivek - Pittsburgh Penguins (2002-03)
  • Michal Sýkora - San Jose Sharks (1993-97), Chicago Blackhawks (1997-98), Tampa Bay Lightning (1998), Philadelphia Flyers (2000-01)
  • Roman Šimíček - Pittsburgh Penguins (2000-01), Minnesota Wild (2001-02)
  • Martin Špaňhel - Columbus Blue Jackets (2001-02)
  • Patrik Štefan - Atlanta Thrashers (1999-2004,2005-06), Dallas Stars (2006-07)
  • Ľubomír Vaic - Vancouver Canucks (1997-98, 1999-00)
  • David Volek - New York Islanders (1988-94)
  • Roman Vopat - St. Louis Blues (1995-96), Los Angeles Kings (1996-98), Chicago Blackhawks (1998), Philadelphia Flyers (1998-99)
  • Vladimír Vůjtek - Montreal Canadiens (1991-92), Edmonton Oilers (1992-94), Tampa Bay Lightning (1997-98), Atlanta Thrashers (1999), Pittsburgh Penguins (2002)
  • David Výborný - Columbus Blue Jackets (2000-04, 2005-07)
  • Libor Zábranský - St. Louis Blues (1996-98)

Cizinci ve Spartě (česká extraliga)

(Aktualizováno 5.9.2007, abecední pořadí)
  • Johnathan Aitken - Kanada, obránce 2000-01 24 0 3 3
  • Ľuboš Bartečko - Slovensko, útočník 2003-04 38 14 12 26
  • Jan Benda - Německo, útočník 1996-98 60 8 23 31
  • Matěj Cunik - Slovensko, obránce 2006-07 3 0 0 0
  • Lukáš Handlovský - Slovensko, útočník 2005-06 1 0 0 0
  • Miroslav Hlinka - Slovensko, útočník 1994-99 261 49 126 175
  • Ivan Majeský - Slovensko, obránce 2004-05 33 4 6 10
  • Rastislav Paľov - Slovensko, útočník 1993-94 7 0 1 1
  • Igor Pohanka - Slovensko, útočník 2006-07 7 0 0 0
  • Andrej Potajčuk - Rusko, útočník 1994-97 147 50 64 114
  • Miha Rebolj - Slovinsko, obránce 1999-00 43 3 3 6
  • Robert Schistad - Norsko, brankář 1996-97 39 1737 99 3.42
  • Karol Sloboda - Slovensko, obránce 2003-04 33 0 4 4
  • Richard Stehlík - Slovensko, obránce 2005-07 117 11 10 21
  • Gabriel Špilár - Slovensko, útočník 2003-04 59 10 12 22
  • Ján Tabaček - Slovensko, obránce 2005-07 99 3 7 10
  • Dmitrij Těpljakov - Rusko, útočník 1993-94 2 0 0 0
  • Alexej Tkačuk - Rusko, útočník 1995-96 16 7 3 10
  • Róbert Tomík - Slovensko, útočník 2001-02 45 19 17 36

Poznámka: Za jménem hráče následují země, post, období pobytu ve Spartě, počet zápasů, gólů, nahrávek, bodů. U gólmana Schistada se poslední čtyři sloupce týkají počtu zápasů, odchytaných minut, obdržených gólů a brankového průměru. Ve federální lize po druhé světové válce žádný cizinec za Spartu nenastoupil.

Sestavy Sparty Praha

FEDERÁLNÍ LIGA (od roku 1977)
1977-78: Holeček (44 zápasů), Radvanovský (4) - Hajdušek (38 zápasů/5 gólů), V. Kostka (39/7), Vlček (44/7), Zajíček (43/3), Šíma (43/5), Pavlík (26/3), Kuneš (30/2), Nejedlý (8/0) - Richter (44/19), K. Holý (44/14), Kochta (36/9), Mec (42/22), Titz (43/12), Netík (22/4), Nikl (34/8), Pěnička (42/8), Václav Honc (44/6), Hrdina (35/6), Kalivoda (20/1), Vícha (21/3).
1978-79: Termer (28 zápasů), J. Červený (21) - Hajdušek (41 zápasů/1 gól), Vlček (42/8), V. Kostka (40/0), Kuneš (40/0), Nejedlý (15/0), Pavlík (25/7), Tikal (37/5), Zajíček (37/5) - Richter (40/14), Brdička (31/12), Mec (38/15), Hrdina (39/7), Václav Honc (44/7), Kochta (38/9), Najman (42/9), Netík (24/7), Nikl (43/9), Pěnička (19/5), Tatek (29/4), Titz (37/7), Vodila (7/3), Baštář (14/2), Šlechta (3/0).
1979-80: Termer (31 zápasů), J. Červený (20) - Hajdušek (44 zápasů/4 góly), Bubla (Litvínov 17/5 + Sparta 14/1), Kuneš (44/3), Hňup (36/2), Pavlík (24/2), Tikal (28/0), Vlček (43/8), Zajíček (31/5), Tatek (21/0), Titz (10/1) - P. Ihnačák (40/19), Netík (42/24), Nikl (35/11), Pěnička (41/7), Vodila (41/14), Hrdina (44/7), Jána (42/9), Václav Honc (39/3), Kasík (31/2), Kosejk (12/1), Jelínek (7/0), Najman (40/3), Mec (20/4), Baštář (7/1), Titz (10/1).
1980-81: Vladislav Honc (24 zápasů), Hamal (16), Termer (13) - Bubla (40 zápasů/4 góly), Hajdušek (44/15), V. Kostka (41/4), Zajíček (33/7), Vlček (42/7), Kuneš (30/1), Hňup (18/0), Tikal (18/0), Souček (3/0) - Richter (33/12), K. Holý (40/8), P. Ihnačák (44/23), Hrdina (42/14), Netík (37/16), Václav Honc (38/9), Jána (31/3), Kasík (36/7), Najman (36/7), Nikl (28/7), Pěnička (27/5), M. Černý (5/2), Tejral (5/2), Langr (14/0), Pavelka (10/2), Bílek (1/0).
1981-82: Hamal (42 zápasů), Vladislav Honc (3) - Vejvoda (43 zápasy/4 góly), Vlček (44/7), Hajdušek (44/4), Zajíček (27/5), V. Kostka (43/1), Soudek (37/2), Kuneš (24/1) - Richter (33/11), K. Holý (36/8), P. Ihnačák (39/16), Pěnička (43/11), Netík (44/19), Kasík (29/7), Václav Honc (21/3), Najman (23/4), Herman (35/2), Jána (40/11).
1982-83: Hamal (44 zápasů), Štorek (1) - Hajdušek (44 zápasy/4 góly), V. Kostka (44/7), Jar. Látal (43/3), Reindl (32/2), Vejvoda (44/6), Vlček (43/4), Soudek (13/0) - Richter (44/20), K. Holý (43/23), Jelínek (40/20), M. Černý (44/7), Herman (44/8), Jána (39/8), Kasík (37/7), Kosejk (43/6), Najman (35/5), Pačes (38/2), Pěnička (33/8), Tejral (22/0), M. Volf (38/4), Poner (3/0), Bílek (7/1), Bůžek (1/0).
1983-84: Kohout (38 zápasů), Hamal (14) - Hajdušek (43 zápasů/8 gólů), Gudas (35/0), Jar. Látal (44/3), Reindl (39/3), Vejvoda (44/5), Vlček (44/6), V. Kučera (19/0), V. Kostka (10/1) Kročák (1/0) - Richter (44/15), K. Holý (41/11), Hrdina (44/16), Jelínek (43/13), Netík (44/19), Pěnička (42/15), Jána (40/11), Herman (36/3), Kasík (20/5), Kosejk (34/5), Bílek (8/1), Bůžek (13/0), M. Černý (14/0), P. Kurzweil (4/0), Příbramský (9/1), M. Volf (9/0).
1984-85: Kohout (43 zápasů), Brož (7), Čapek (3) - Hajdušek (43 zápasů/1 gól), Gudas (36/1), Jar. Látal (37/2), Jiří Látal (26/2), Reindl (37/2), Tatek (25/0), Vejvoda (32/3), Vlček (44/5) - Hrdina (44/18), Doležal (43/17), K. Holý (44/13), Jelínek (44/15), Richter (41/16), Netík (39/13), Kasík (38/6), Pěnička (30/7), Volek (32/5), Herman (25/5), Jána (24/0), Kastner (8/1), Bůžek (20/0), Kosejk (24/1), Rákosník (14/0).
1985-86: Šindel (38 zápasů), Hamal (8), Tóth (1) - Hajdušek (39 zápasů/3 góly), Reindl (39/2), Tatek (26/3), Vejvoda (23/1), F. Kučera (15/0), Vlček (38/5), Jar. Látal (28/1), Jiří Látal (27/3) - Hrdina (48/28), Jána (40/17), Doležal (23/8), Jelínek (40/7), Kasík (39/8), K. Holý (18/2), Volek (35/10), Pěnička (40/7), Kastner (40/7), Netík (27/2), Pázler (21/1), Tejral (13/1), Mec (7/0), Hrbek (1/0), Rákosník (2/0).
1986-87: Šindel (38 zápasů), Hamal (4) - Hajdušek (39 zápasů/6 gólů), Kročák (32/0), F. Kučera (40/5), Reindl (39/0), Tatek (40/6), Vlček (39/2), Jiří Látal (9/1) - Volek (39/27), Hrdina (37/20), Doležal (38/19), Jelínek (36/7), Hosták (40/7), Pázler (40/5), Kasík (16/3), Petrovka (23/7), Žemlička (27/7), Netík (30/3), Kastner (18/3), Jána (15/3), Hrbek (11/2), M. Černý (29/6), Bílek (1/0), Myslivec (1/0), Martin Šťastný (1/0).
1987-88: Šindel (44 zápasů), Tóth (12) - Gudas (46 zápasů/4 góly), Kročák (45/4), F. Kučera (46/7), Reindl (47/3), Tatek (46/3), P. Táborský (35/5), Maškarinec (9/0) - M. Černý (40/9), Doležal (47/23), Hrdina (22/7), Hosták (26/8), Gross (29/4), Geffert (7/2), Hrbek (44/14), Jelínek (45/14), Kasík (32/7), Kastner (47/6), Pázler (45/5), Petrovka (47/14), Volek (42/29), Žemlička (44/8).
1988-89: Šindel (34 zápasů), Čapek (13), Hamal (8) - Gudas (37 zápasů/7 gólů), Kročák (34/1), Jar. Látal (33/3), Mann (27/3), Maškarinec (43/4), Reindl (46/1), Tatek (36/0), P. Táborský (30/0) - M. Černý (33/4), Doležal (45/24), Geffert (16/2), Gross (39/13), Jiří Hlinka (44/15), Hosták (35/11), Hrbek (41/10), Jelínek (45/15), Kasík (25/3), Žemlička (42/20), Tlačil (39/5), Kastner (24/6), Petrovka (24/8), Pázler (11/0), L. Svoboda (3/0), Listík (1/0).
1989-90: Bříza (53 zápasů), Čapek (7) - Gudas (55 zápasů/11 gólů), Maškarinec (46/3), Vykoukal (47/5), Jar. Látal (55/3), Kročák (42/2), Reindl (46/1), P. Táborský (30/1), R. Kostka (32/1) - Doležal (54/35), Hosták (55/30), Petrovka (48/16), E. Musil (41/17), Tlačil (54/16), Žemlička (45/15), Jiří Hlinka (45/10), Kverka (36/6), Geffert (51/10), Gross (36/10), M. Černý (43/8), Pázler (24/2), Rousek (27/2), L. Svoboda (3/0).
1990-91: Bříza (33 zápasů), Čapek (24) - Beníšek (42 zápasů/2 góly), Boháček (50/2), R. Kostka (52/4), J. Nedvěd (32/3), Kročák (49/4), Šrek (52/1), P. Táborský (35/5), Burda (4/0), J. Sup (15/1), M. Velechovský (2/0) - M. Černý (48/2), Geffert (48/9), Hrbek (40/21), Jiří Hlinka (49/18), Kotrba (48/8), Kupka (33/1), Kverka (45/11), Zelenka (49/6), Žemlička (51/22), Pázler (35/9), Petrovka (31/10), Pěnička (26/3), Rousek (48/10), L. Svoboda (40), Výborný (3/0), Hreus (11/1).
1991-92: Čapek (), Tóth (34 zápasů), Tóth (16) - R. Kostka (46 zápasů/4 góly), P. Táborský (41/3), Boháček (36/1), Toužimský (21/0), Hamr (3/0), Šrek (46/3), Kročák (40/3), Maškarinec (46/3), Burda (11/0) - Hrbek (46/33), Žemlička (27/14), Geffert (46/17), Jiří Hlinka (45/6), E. Musil (45/12), Zelenka (43/13), Kastner (46/13), Petrovka (44/11), Rousek (43/12), Výborný (32/6), Pázler (38/5), L. Svoboda (30/5), Kverka (38/5), Kotrba (21/3).
1992-93: Čapek (53 zápasů), Tóth (3) - R. Kostka (50 zápasů/3 góly), Kročák (52/3), P. Táborský (53/3), Vykoukal (22/6), Burda (41/3), Šrek (45/4), Gudas (9/0), Boháček (34/1), Toužimský (22/1), Maškarinec (1/0 + po odchodu v Litvínově 41/2) - Geffert (52/25), Kastner (51/18), Výborný (52/20), Zelenka (51/23), Hrbek (18/17), Sup (48/13), Petrovka (28/12), Rousek (49/11), L. Svoboda (39/12), Pázler (40/10), Kverka (38/10), Kukačka (31/6), Jiří Hlinka (38/3), Kotrba (9/2), Pudhorocký (1/0), Pína (1/0).
ČESKÁ EXTRALIGA
1993-94: Čapek (41 zápasů), Tóth (15) - Vykoukal (50 zápasů/7 gólů), P. Táborský (48/6), Boháček (45/2), R. Kostka (41/0), Šrek (31/1), Toužimský (52/1), Burda (52/0), Gudas (6/1), Ptáček (3/0) - Geffert (50/29), Petrovka (48/22), Kastner (46/21), Zelenka (52/27), Výborný (51/19), Kverka (51/9), Jiří Hlinka (34/10), Sup (47/9), Pázler (44/6), Hrbek (17/7), Kukačka (29/7), Jelínek (6/2), Žemlička (8/1), Rousek (12/3), Těpljakov (2/0), Palov (7/0), Hlaváč (9/1).
1994-95: Šindel (23 zápasů), Čapek (29), I. Vasilev (1) - J. Nedvěd (41 zápasů/9 gólů), Šrek (43/3), F. Musil (19/1), Ptáček (45/1), P. Táborský (41/3), F. Kučera (16/1), Benák (3/0), Toužimský (36/1), Boháček (Sparta 13/0 + po odchodu v Pardubicích 10/0), Burda (21/0), Kruliš (Sparta 15/0 + po odchodu v Kladně 38/9) - P. Martinec (50/15), Potajčuk (39/17), Bruk (50/18), M. Hlinka (50/13), Hlaváč (43/7), Geffert (49/20), Zelenka (49/13), Kverka (50/7), Kukačka (43/6), Sup (42/4), Petrovka (9/3), Šimek (23/2), Jar. Hlinka (9/1), Kastner (Sparta 16/1 + po odchodu v Pardubicích 25/7), Kodada (1/0), J. Vasilev (3/0).
1995-96: Čapek (52 zápasů), Cinibulk (2), I. Vasilev (1) - Vykoukal (52 zápasů/12 gólů), J. Nedvěd (48/8), Burda (40/7), Šrek (42/4), Kuchyňa (43/2), Ptáček (52/1), Hamr (35/2), Kročák (8/2), Benák (1/0) - Horák (47/31), P. Martinec (52/22), Výborný (52/19), Žemlička (41/21), Potajčuk (52/16), Zelenka (48/10), Hrbek (44/7), Hlaváč (46/9), M. Hlinka (36/6), Tkačuk (16/7), Jar. Hlinka (30/4), Volek (5/3), Kukačka (12/0), Kašťák (Sparta 27/4) + po odchodu v Plzni 15/2).
1996-97: Schistad (39 zápasů), A. Svoboda (31), Cinibulk (2), Čapek (1) - Hamr (62 zápasů/14 gólů), J. Nedvěd (59/11), Vykoukal (55/5), Burda (55/7), Benýšek (Sparta 41/5 + Olomouc 14/0), Ptáček (57/2), Kročák (36/0), Benák (7/2), Zápotočný (5/0), Boháček (Sparta 9/0 + po odchodu v Olomouci 35/1) - Horák (55/22), Žemlička (52/34), P. Martinec (60/26), Výborný (57/27), Zelenka (56/26), R. Lang (43/15), Potajčuk (56/17), M. Hlinka (54/9), Benda (59/8), Jar. Hlinka (55/8), Hlaváč (48/13), Hosták (27/6), Chabada (20/1), Štefan (12/1), Roubík (4/0), I. Novotný (8/0), Duda (1/0), Havelka (1/0), Geffert (Sparta 24/1 + po odchodu v Plzni 24/14), Petrovka (Sparta 4/0 a po odchodu v Olomouci 27/12).
1997-98: Hnilička (60 zápasů), Cinibulk (9) - J. Nedvěd (47 zápasů/10 gólů), Vykoukal (49/8), Burda (60/4), F. Kučera (52/11), Ptáček (63/4), Kročák (40/2), Toužimský (39/0), Adam (15/0), Benák (4/0), Toman (6/0), Elsner (2/0), M. Holý (1/0), Benýšek (1/0), Dobroň (3/0) - Zelenka (62/33), Hlaváč (53/18), P. Martinec (60/17), Žemlička (55/18), Jar. Hlinka (62/20), M. Hlinka (63/13), Jelínek (Sparta 47/10 + Plzeň 14/2), Kverka (58/17), Chabada (51/8), Štefan (27/2), Duda (49/3), P. Nedvěd (11/2), Sivek (30/2), Benda (1/0), I. Novotný (4/0), Kalla (5/0), Bednář (Sparta 14/2 + po odchodu v Plzni 39/28).
1998-99: Hnilička (58 zápasů), Přikryl (5), Cinibulk (Sparta 1 + Kladno 9) - Benýšek (60 zápasů/8 gólů), Ptáček (55/5), F. Kučera (50/3), M. Sýkora (34/6), Burda (43/2), Šrek (59/1), Toužimský (45/2), V. Benák (5/0), Dobroň (12/0), Adam (Sparta 21/1 + Jihlava 21/2 + Kladno 4/1) - Výborný (60/25), P. Martinec (60/14), Hlaváč (55/34), Zelenka (60/25), M. Hlinka (58/7), Bednář (60/28), Horák (32/12), J. Hlinka (47/10), Žemlička (38/15), Chabada (40/3), Novák (42/2), Z. Nedvěd (10/0), Kalla (21/0), Roubík (12/0), Myšička (1/0), Havelka (4/1), Sivek (Sparta 1/1 + Kladno 34/3).
1999-00: Bříza (59 zápasů), Přikryl (7) - F. Kučera (60 zápasů/8 gólů), J. Nedvěd (58/12), M. Sýkora (57/16), Ptáček (60/5), Šrek (43/2), Benýšek (60/1), Rebolj (23/2), Holý (10/0), Dobroň (Sparta 7/0 + K. Vary 41/5) - Výborný (59/28), J. Hlinka (57/22), P. Martinec (60/19), Žemlička (52/22), Zelenka (51/20), Broš (58/7), Vůjtek (29/14), Kratěna (51/16), Novák (54/10), Eiselt (51/9), Chabada (44/9), Havelka (Sparta 13/0 + Kladno 6/1), Kašpařík (Sparta 22/1 + Havířov 1/0), Slanec (4/0), Roubík (8/0), Horák (Sparta 3/0 + Havířov 36/9).
2000-01: Bříza (51 zápasů), Přikryl (6) - Ptáček (46 zápasů/3 góly), Nedvěd (39/4), Zábranský (51/8), Šrek (44/3), Kroupa (47/3), Aitken (24/0), Dobroň (24/0), Holý (17/0), Jan Hanzlík (7/) - P. Martinec (52/22), Žemlička (47/14), Kratěna (51/16), J. Hlinka (45/12), Vůjtek (38/11), Zelenka (40/12), Hrbek (Slavia 14/5 + Sparta 28/5), Chabada (43/9), Broš (27/3), Sivek (32/6), Novák (45/5), Kašpařík (K. Vary 29/1 + Sparta 19/5), Slanec (26/1), Kanko (6/1), Hnát (2/0), Netík (6/0), Volráb (1/0).
2001-02: Bříza (62 zápasů), Přikryl (9) - Nedvěd (62 z%C

Mistrovské kádry

18. ledna 2009 v 18:35 | Sparta! |  HC Sparta Praha

1952-53

Jiří Hanzl, Mangl - Cee, Ujčík, Tikal, Podrázský, Karban - Jan Hanzl, V. Zábrodský, M. Pospíšil, Kameník, Prchal, Vecko, Kus, Ziegler, trenér Vladimír Zábrodský

1953-54

Jiří Hanzl, Mangl - Gut, Ujčík, Cee, Karban, Kubera, Podrázský - Jan Hanzl, V. Zábrodský, M. Pospíšil, Kameník, Prchal, Vecko, Ziegler, Matys, trenér Vladimír Zábrodský

1989-90

Bříza, Čapek - Gudas, Kročák, Kostka, Jar. Látal, Maškarinec, Reindl, Táborský, Vykoukal - Černý, Doležal, Geffert, Gross, J. Hlinka, Hosták, Kverka, Kastner, E. Musil, Pázler, Petrovka, Rousek, L. Svoboda, Tlačil, Žemlička, trenéři Josef Horešovský a Stanislav Berger

1992-93

Čapek, Tóth - Boháček, Kostka, Kročák, Burda, Toužimský, Táborský, Vykoukal, Gudas, Šrek - Geffert, Kastner, Výborný, Pázler, Hrbek, Rousek, Zelenka, Petrovka, Sup, L. Svoboda, Kverka, Kukačka, J. Hlinka, Kotrba, Pudhorocký, Pína, trenéři Pavel Wohl a Josef Horešovský

1999-00

Bříza, Přikryl - M. Sýkora, Kučera, Ptáček, Šrek, J. Nedvěd, Benýšek, Rebolj, Holý - Výborný, Martinec, Chabada, Zelenka, J. Hlinka, Žemlička, Vůjtek, Broš, V. Novák, Kratěna, Eiselt, Kašpařík, Havelka, Slanec, trenéři František Výborný a Pavel Hynek

2001-02

Bříza, Přikryl - Nedvěd, Srdínko, Ptáček, Šrek, Hamr, Richter, Jiruš, Hanzlík, Zábranský - Zelenka, J. Hlinka, Žemlička, Kratěna, Broš, Chabada, Tomík, Bělohlav, Tomajko, V. Novák, Kašpařík, Sivek, Havelka, Netík, trenéři Václav Sýkora a Pavel Hynek

2005-06

Bříza, Schwarz - Pilař, Černošek, Vykoukal, Ptáček, Stehlík, Jan Hanzlík, Tabaček, Toman - J. Hlinka, Kratěna, J. Straka, Ton, Chabada, Marek, Sivek, Netík, Langhammer, Kašpařík, Štrba, M. Růžička, Dragoun, Špaňhel, trenéři František Výborný a Marian Jelínek

2006-07

Duba, Salfický - Vykoukal, Ptáček, Černošek, Benýšek, Hanzlík, Pilař, Protivný, Stehlík, Tabaček - Ton, J. Hlinka, Kratěna, Hlaváč, Netík, Zelenka, Sivek, Langhammer, Dragoun, Rob, Hromas, Podlešák, Vrbata, Štrba, trenéři František Výborný a Marian Jelín